Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 345 Tři slepé myšky

 Autor: Ed McBain

Žánr: Detektivní, Román, Mysteriózní

Mé hodnocení: 85% 

Obsah: Srpen je měsíc, který je ve floridském městě Calusa obzvláště proměnlivý. Buď je šílené horko, vytrvale několik dní v kuse leje, a nebo přijde hurikánová smršť, která nebere na nikoho a na nic ohled. Advokát Matthew Hope je na zdejší rozmary počasí zvyklý, ale vzhledem k tomu, že se právě vrátil z úžasné dovolené v Itálii, nemůže se na domácí podnebí pořádně aklimatizovat. 

Ale hned se ocitne v pracovním procesu. Jelikož pracuje takříkajíc sám na sebe, spolu se svým obchodním partnerem Frankem před lety založili soukromou právnickou firmu, může si Matthew vybírat případy, jaké uzná sám za vhodné. A velmi často si vybírá právě obviněné z vražd - i když jeho specializací je spíše rozvodové právo. Ve své branži je také proslulý tím, že bere takříkajíc beznadějné případy - pachatele, o jejichž vině je je přesvědčený snad každý, jen Matthew stojí vždy za každých okolností na straně svého klienta. 

Tentokrát zastupuje Stephena Leedse, farmáře ve středním věku, který byl obviněn z brutální vraždy tří bezvýznamných Vietnamců. Pro Stephena svědčí hned několik okolností v jeho neprospěch. Za prvé - na místě činu byla nalezena jeho peněženka. A za druhé - tito tři "bezvýznamní" muži byli jen den předtím zproštěni obžaloby u soudu. Byli totiž obviněni ze surového znásilnění Stephenovi manželky Jessicy. Je tedy jasně patrné, že všechny stopy ukazují na něj. 

Jenže Stephen tvrdí, že je nevinný. Samozřejmě jej rozhodnutí soudu nepotěšilo, ale vrahem těch tří rozhodně není. Jenže alibi na tu noc, kdy k vraždě došlo, mu může potvrdit jen jeho žena. Večer se spolu podívali na starý film, dali si skleničku vína, a šli spát. Jenže Jessica si vzala, tak jako každý večer, prášky na spaní - nemůže si tak být zcela jistá, zda byl její muž celou dobu doma...

Matthew spolu se svým kolegou Frankem a spolupracujícím detektivem Morrisem Bloomem zahajuje pátrání, které se jeví už na první pohled dost beznadějné. Majitel přístaviště totiž dosvědčí, že onu noc viděl Stephena kolem jedenácté v noci na motorovém člunu. A když se přihlásí další svědek, Vietnamec Tran Sum a podrobně popíše muže, kterého viděl v noci vycházet z domu, kde byli nalezeni ti tři zavraždění, a jenž se nápadně podobá právě Stephenovi, zdá se, že tentokrát Matthew svého klienta od elektrického křesla neubrání. 

Jenže pak dojde k dalším vraždám - jako by se někdo snažil napodobit pachatele. Stopy vedou do vietnamské komunity, ale není to všechno až moc jednoduše okaté? Proniknutí až pod povrch celé záhady se zdá spletitější, než se dá, a viník není dlouho zcela jednoznačný. Kdo mohl mít zájem zlikvidovat Tři slepé myšky...? 




Hodnocení: Poslední dobou ráda sáhnu po detektivce staršího data vydání- teď jsem těch moderních krvavých thrillerů tak trochu přesycená. Tři slepé myšky jsem koupila na bazárku vyřazených knížek, který každoročně pořádá naše knihovna. Ed McBain patří už dlouhé roky mezi moje velké oblíbence, a proto mě nesmírně potěšilo, že se mi podařilo hned několik jeho knížek na bazárku ukořistit.

Ovšem až doma jsem zjistila, že Tři slepé myšky jsem už před lety četla. Ale podle databáze knih to bylo v létě roku 2017, což už je tedy nějaká doba. Po přečtení anotace a po pár přelouskaných stránkách mi bylo jasné, že druhé přečtení vůbec neuškodí - už jsem si opravdu zápletku vůbec nepamatovala.

Jedná se o klasickou detektivku, v USA byla poprvé vydána v roce 1990, a toho českého se dočkala v roce 2001. Série s advokátem Hopem má celkem třináct dílů, bohužel se mi nepodařilo přečíst si jednotlivé díly po sobě, a také se mi nepodařilo sehnat je všechny, nejméně dva mi chybí. Ale i přesto se za mě jedná o nejlepší zástupce z žánru krimi. Detektivky od McBaina zkrátka nikdy nezklamou.

Předně musím říct, že se jedná o konverzační detektivku. Je tu hodně výslechů, používají se klasické pátrací metody - žádné počítače, pokud chce advokát informace k případu, musí listovat štosy papírů v archivu, místo přátelství na Facebooku se prostě a jednoduše telefonuje přes pevnou linku...

Nechybí velice dobře popsané prostředí příběhu, celé to sálá atmosférou začátku devadesátých let, k tomu slunná Florida, horké dny střídající déšť, a k tomu vrah, který je až nebezpečně vychytralý. Fajn bylo i to, že nezůstalo u jediné vraždy, ale zároveň nebyl děj zbytečně natahovaný.

Všechny postavy, včetně Matthewa, jsou vylíčeny uvěřitelně, nechybí jim lidský rozměr, a hlavně jsou to sympaťáci. Jsem nakonec ráda, že jsem si zápletku vůbec nepamatovala, protože jsem celou dobu tápala v tom, kdo je pachatel. Bavilo mě vyšetřování, autentické rozhovory z policejní vyšetřovny, a úplně na mě dýchla ta atmosféra devadesátých let

Celé je to hrozně čtivé, knížka se mi opět přesně trefila do vkusu, a závěr byl opět nečekaný, a líbil se mi. Nemám co vytknout, když sáhnu po kterékoliv detektivce od McBaina, nikdy nejsem zklamaná. Hodně proslulá je i série z 84. revíru, kde v knihách hraje prim další sympaťák, detektiv Steve Carella. 

Hodnotím tentokrát opravdu vysoko, i po letech jsem s knihou spokojená, a pokud si chcete přečíst klasickou detektivku ze starých dobrých časů, rozhodně doporučuji!

A co Vy? Čtete rádi klasické detektivky? Dáváte přednost těm staršího data vydání? Znáte tuto knižní sérii? Četli jste nějaký detektivní román od Eda McBaina? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Z této série jsem nečetla nic, ale mám přečtených dost knížek ze série 87. revír.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám radši nový detektivky . Dřív jedině zahraniční , ale teď začínám přicházet na chuť i těm našim .

    OdpovědětVymazat
  3. Já mám rád detektivky staré, obzvlášť americkou tvrdou školu (Hard-boiled fiction) např. detektivky od Chandlera (detektiv Phil Marlowe) nebo od Petra Cheyneyho (série s Lemmy Cautionem).
    A kdysi jsem hltal případy Perryho Masona.

    OdpovědětVymazat
  4. Detektivky mám ráda, hlavně ty bez 80% střelby :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js