Před třemi lety jsem si obnovila svůj studentský běžný účet v bance. Do té doby jsem ho nijak zvlášť nepotřebovala, ale jakmile člověk vstoupí na trh práce, většina zaměstnavatelů raději posílá výplatu na účet - pro účetní je to rychlejší, než aby se musela přepočítávat s penězi a pracně je skládat do obálek.
Se svojí bankou jsem spokojená, nemá nijak velké poplatky za vedení účtu, a pokud jsem něco potřebovala řešit na pobočce, vždycky mi vyšli vstříc. Ale i přesto stále raději platím v hotovosti, než kartou, nemám ani ty chytré hodinky na placení, k tomuto nemám moc důvěru.
Na běžném účtu si vždycky nechávám něco málo odloženo. Pár tisíc - pět, šest, kdyby přišlo nenadálé vydání. Je dobré myslet na zadní kolečka.
A přesně na zadní kolečka myslela i moje máma, když se před více než deseti lety rozhodla mi založit penzijní spoření u České spořitelny. Doporučila jí to naše tehdejší paní sousedka, jejíž dcera v této společnosti pracovala. Spolu si sedly, sousedka předvedla úžasné grafy zhodnocení úspor, máma radostně všechno odkývala, a nakonec založila penzijní spoření mě, ale i sobě.
Jenže zcela nelogicky se rozhodla tam posílat měsíčně pouhou stokorunu. K této naprosto směšné částce nebylo ani žádné zhodnocení, žádný státní příspěvek, nic. Když mi jednoho dne přišel výpis, naštvala jsem se. Mámě jsem tedy řekla, že to buď zrušíme, nebo mi tam začne posílat alespoň tři sta korun, protože tady už je základní státní příspěvek devadesát korun.
To už si to stovku měsíčně mohla dávat pod polštář, to by vyšlo nastejno, že?
Musím říct, že jsem se jinak nijak zvláště o toto spoření nezajímala. Až jednou, to už jsem byla na střední, nám učitelka v hodině ekonomie vysvětlovala výhody a nevýhody různých druhů spoření. A to penzijní nám nedoporučovala. Tedy - jako dlouhodobý produkt.
Pokud si začneme na penzi spořit od mládí, a nějakou menší částkou, pozbývá to na smyslu. Ideálnější by prý pro nás mohlo být něco s vyšším úrokem, a zhodnocením úspor. Tehdy jsem se snažila to mámě vysvětlit, že by bylo ideální to zrušit, a ty peníze přesměrovat na nějaký výhodnější produkt. Jenže nebyla s ní v tomto směru žádná řeč.
Prý mi to chce platit, ty tři stovky si ze své výplaty klidně oželí, navíc je to super výhodné... Nemyslím si, že by k třem stovkám státní příspěvek devadesát korun byl nějak zvláště výhodný. Možná snad, kdybych měla nárok na příspěvek od zaměstnavatele. Ale naše firma na penzijní spoření nepřispívá.
Od letošního roku už nechodí papírová vyúčtování, ale chodí mi elektronicky do emailu. K poslednímu prosinci loňského roku je částka na spoření 28 114 korun. Což není zase tak moc - v tom by měl být započítán i ten státní příspěvek, nemýlím-li se?
Jenže ve vyúčtování je i položka "zhodnocení ve fondech." A tady je propad 864 korun. Toto spoření má celkem čtyři fondy - konzervativní, etický, vyvážený a dynamický. Všechny tyto fondy by měly teoreticky zhodnotit ony úspory. Jenže podle výpisu se všechny propadly do minusu čtyř procent!
A další tabulka mě upozorňuje na to, že reálné zhodnocení prostředků, za celou dobu spoření, kleslo o skoro čtyři procenta. Zjednodušeně řečeno - tyto úspory vesele chroupe inflace, a celé je to tedy naprosto o ničem.
Včera jsem na internetu zaregistrovala další skvělou novinku. Spoření na penzi se změní. Úložky do 500 korun bez nároku na státní příspěvek.
Přikládám přehlednou tabulku, jak se mají změnit podmínky penzijního připojištění od začátku ledna. Vládní představitelé chtějí takto motivovat lidi k spoření větších měsíčních částek - tady státní příspěvek vzroste.
Řekněte mi ale, budou na to lidé dnes mít? Pro někoho i ta pětistovka na spoření je prostě moc peněz. Pod tabulkou je kus podtitulku, že mladí spoří na penzi málo. A tomu se někdo diví? Vždyť toto pojištění nemá mladé čím zaujmout! Roky tam budou posílat peníze, není vůbec jisté, co se později s těmi fondy stane, zda nekrachne Česká spořitelna (já vím, to asi nehrozí!) ale i tak.
Podle paní Nerudové, bývalé předsedkyně "Komise pro spravedlivé důchody" by vláda měla zvážit automatické zařazení člověka do penzijního připojištění při první práci, do které mladý člověk vstoupí. jednoduše - nastoupíte do práce, a hned se vám bude spořit na důchod z platu?
Této formulaci moc nerozumím.
Chápu to, že stát chce motivovat lidi, aby si šetřili na důchod. Ale není tohle trochu nešťastná cesta? Navíc inflace je pořád na dost vysoké úrovni, takže upřímně, pro mladé lidi to ztrácí smysl. Kdoví, co si budu moci koupit za ty uspořené peníze v důchodu? Při růstu reálných mezd, při zvyšování důchodů, ty naspořené peníze za takových pětatřicet let možná pokryjí jeden měsíční nájem i s energiemi.
Navíc když přijdu o ten státní příspěvek už úplně, tak to pro mě pozbývá už úplně smyslu. A pět set korun či více do tohoto produktu opravdu vkládat nehodlám. Takže mám v plánu jít svoje penzijní připojištění hned příští týden zrušit. Vím, že dostanu nazpět jen to, co tam poslala máma, o státní příspěvek přijdu úplně, ale nenechám nechávat naživu něco, co jen zbytečně znehodnocuje úspory.
A počítám i s tím, že si banka vezme za zrušení nějaké poplatky, a oni mají navíc i lhůtu několika měsíců, než to "odbytné" pošlou na účet, ale co se dá dělat? Stejně počítám s tím, že se žádného důchodu ani nedožiju, takže penzijní připojištění je takové "chucpe."
Raději to vložím na běžný účet, kde se peníze alespoň trochu zúročí o pár procent. Bohužel si myslím, že dnešní doba je na založení penzijního připojištění spíše demotivující...
Co si o tomto myslíte Vy? Máte svoje penzijní připojištění? Nebo si spoříte jinak? Co si myslíte o změnách státního příspěvku? Nebude to mít na lidi spíše opačný efekt - nezačnou svoje připojištění rušit, protože se jim to zkrátka už nevyplatí? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Hodně zajímavý článek, docela k zamyšlení 🤔
OdpovědětVymazatEliss, mám na toto a podobné téma rozepsaný článek, ale trochu jsem se rozvášnila ohledně čísel, tak to potřebuji utřepat a chvíli ještě potrvá, než jej vydám. A možná to bude i na pokračování - mě to pohrávání si s čísly docela baví.
OdpovědětVymazatAspoň krátce - být Tebou, tak bych to teď nerušila. To záporné zhodnocení je hlavně kvůli poklesu akciových trhů, ty jsou nyní dole např. oproti toku 2020. Zase časem skočí nahoru a ta nynější ztráta se přehoupne do zisku (pokud teda nemáš jen tu opatrnou dluhopisovou variantu nebo pokud nenastane nějaký krach, ale to by se propsalo ve i ve všem ostatním).
Ale můžeš tam klidně kdykoli to spoření přerušit a ukládat si někde jinde, kde to má větší smysl.
Obecně je lepší spořit aspoň takto, nicméně to zhodnocení není nic moc plus za správu si ty fondy taky berou poplatky, a to se taky nikde moc nezmiňuje. A je to tam dost vázané, což se mi taky moc nelíbí.
Pokud někomu přispívá zaměstnavatel, tak to smysl má. Pokud ne, jsou i lepší produkty, zejména pro mladé lidi.
Ve vyšším věku je už toto spoření ovšem zajímavější, a to kvůli možnosti předdůchodu.
Shrnu to:
- v poklesu bych to nevybírala
- osobně bych toto dětem taky nezakládala
- ve vyšším věku má smysl z důvodu možnosti předdůchodu
- a je to výhodné v případě příspěvku od zaměstnavatele.
---
Osobně se mi celkově ty navrhované kroky taky nelíbí, ale kdo ví, jak to bude.
Ten návrh D. Nerudové vázaný na penzijko při nástupu do zaměstnání mi přišel jako blbost, i když asi chápu, že to myslela jako podporu co nejdřívějšího započetí spoření, což zase smysl má (budu o tom psát v tom chystaném článku).
Spíš by měla být lepší osvěta ohledně ekonomiky na školách, ať se mohou lidé lépe rozhodovat sami za sebe a nespoléhat na nevýhodné produkty vnucované státem.
Zrovna nedávno jsem dávala na jeden můj blog "střípky ze života" článek o penzijním spoření. Rok 2022 byl propad......Nejmladší syn žije s námi a tak má i náklady na domácnost menší a tak jsem ho donutila, aby si zvýšil penzijko na 1000,- Kč a jelikož si už něco naspořil dříve mimo penzijko, tak jsme to dali na dva různé termínované vkladové účty. Já mám i dlouhodobé investice s pravidelnými vklady a bylo mi vysvětleno, jak to funguje a právě ty pravidelné úložky vyrovnávají a posilují případné propady. Tam například není dobré děsit se, že výnosy klesají a dokonce se projeví v červených číslech, ale u dlouhodobé investice je naděje a zatím to tak bylo, že se výnosy zvednou. Já vidím v mobilu, jak se investice vyvýjejí a je tam krásně vidět období covidu a nyní válka na Ukrajině, ale opět to jde k lepšímu.
OdpovědětVymazatOtázka je do jaké míry to pokryje inflaci, což zřejmě nepokryje a další otázka je, co si za ty naspořené peníze člověk koupí za dvacet. dvacetpět let koupí. Mezi tím se přejde na pitomé Euro....Ale zase na druhou stranu, když si nedokážeme naspořit nic, tak to bude tím horší.
Tady je vidět propad letošného roku. https://fotomarijakes.blogspot.com/2023/02/sporte-si-na-duchod.html
OdpovědětVymazatPokud si chceš něco spořit dlouhodobě, tak běžný účet nemá moc smysl, tam ti úrok obvykle nepokryje inflaci taky a není tam ani ten státní příspěvek. Na běžném účtu by měl člověk mít rezevy na nepředvídané výdaje (úraz, nemoc, ztráta zaměstnání, nutnost nových nákladnějších spotřebičů nebo oprav v bytě) - obvykle se mluví cca o 3 měsíčních platech.
OdpovědětVymazatJá penzijní spoření mám (ale mně je o hodně víc než tobě) a navíc mám nějaké podílové fondy, kam si taky ukládám nějaké peníze, dokud mám z čeho (protože důchod mám za krkem a z toho pak už moc neušetřím)
Kdysi jsem viděl kreslenou antireklamu na stavební spoření -
OdpovědětVymazatPřed lesem stojí zajíci s transparentem "Nespořte s liškou - utrácejte s námi!".
Teď mi to přijde docela jako dobrý nápad.
Penzijko jsem si zakládala jen proto, že je zaměstnavatel svolný mi na něj měsíčně posílat příspěvek, na který bych jinou cestou neměla nárok. Plně souhlasím, že neš se proklepeme k důchodu, tak nám ty peníze sežere inflace. Penzijko mi přijde jako nesmyslný produkt, co se pro mladou generaci zcela míjí účinkem. Dnešních 500 měsíčně za 30 let zaplatí stěží jeden dva obědy v jídelně. Těžko si tímto člověk k důchodu penzijkem nějak "přilepší", pokud vůbec nějaký mít bude. JInak ovšem věřím, že na důchod je potřeba myslet a připravit se aktivním způsobem - akcie, podílové fondy, nákup investičních nemovitostí, rozjezd vlastní firmy... A hlavně diverzifikovat, snažit se vytvořit pasivní příjem.
OdpovědětVymazat