Přeskočit na hlavní obsah

Potřebují učitelé etický kodex?

 Včera mě na serveru Seznam zprávy zaujal jeden článek ze soudku českého školství. Učitelé totiž dostali poprvé k ruce "etický kodex," který jim pomůže v nestandartních situacích, kdy se nestačí řídit zákonnými požadavky. Už tahle úvodní formulace na mě tedy působí dost zvláštně...

Kodex se ale může prý hodit i rodičům - ti mohou posoudit, zda se učitel chová tak, jak má. Ale pozor - jedná se pouze o návod, který není nijak právně vymahatelný. Není totiž součástí ústavy, a proto nijak ukotven zákonem!

Kodex má celkem deset základních bodů. Pojďme si je tedy společně projít, a rozepsat, zda vůbec dávají jakýs takýs smysl!



1.) Učitel vytváří prostředí, ve kterém se každý žák cítí bezpečně. 

Tohle pravidlo patří asi mezi ty opravdu základní. Aby se dítě mohlo v klidu učit a vstřebat informace, tak cholerický a nevrlý učitel není to pravé ořechové. Dost palčivý problém může být i to, že si učitel na žáka zasedne, v takovém prostředí to pak není pro žáka vůbec jednoduché.

2.) Učitel přijímá spoluzodpovědnost za svět, ve kterém žije, a vede k tomu i své žáky.

Rozhodně je důležité vést děti k ochraně životního prostředí, poučit je například o třídění plastů, ale učitel by zase v tomto směru neměl být přehnaně fanatický.

3.) Učitel uznává své kolegy a jejich profesní sebepojetí. Svoji výuku průběžně podrobuje sebereflexi a sdílí zkušenosti s ostatními kolegy.

Tento bod taky nezní tak úplně špatně. Slušná diskuze se staršími kolegy, kteří chtějí novému mladšímu učiteli předat své rady, proč ne? A snad každý učitel se občas zamyslí nad tím, jestli svou práci dělá opravdu dobře, případně kde by mohl co zlepšit. Tohle je záležitost nejen učitelů, ale i jiných povolání.

4.) Učitel respektuje práva rodičů a zákonných zástupců žáka, vnímá je jako partnery a naslouchá jim.

Je mi jasné, že rodiče mají často jiný náhled na způsoby výuky než učitel, a také s ním často nemusí souhlasit. Každý učitel je individuální, má své zaručené metody, a tady právě může docházet k třecím plochám. Ze své zkušenosti můžu říci, že jsem nikdy neměla s žádným učitelem nějaký velký problém. A ani si nepamatuji, že by se rodičům nelíbil styl výuky některého z učitelů. 

Asi jsem měla štěstí na učitele, nebo je chyba v dnešním školství někde jinde...

5.) Učitel je vnímavý ke všem kulturním a sociálním rozdílům, v němž působí.

To se snad rozumí samo sebou, ne? Že učitel nebude rasista, ani nacista, a nebude děti ponoukat k nějakým hloupým předsudkům. 

6.) Učitel kontinuálně usiluje o zlepšení své profesní odbornosti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

Chápu to zlepšení profesní odbornosti - nejen učitelé se učí celý život! Ale jak do toho zapadají ty nejnovější vědecké poznatky? To se jako podle názorů vědců určí to, jakým způsobem má předávat dětem své znalosti? Upřímně z toho moc moudrá nejsem!

7.) Učitel připravuje děti na život ve stále se měnícím světě a soustavně zvyšuje jejich digitální kompetence. 

Mám dojem, že tento bod může být pro učitele dost těžký. A kdo vlastně určí, od jakého věku mají mít děti "vyšší digitální kompetence?" Pardon, ale takhle to na mě působí jako blábol. A přípravu dětí na život s neustále se měnícím světě - to by měla být záležitost, na které by se měli podílet i rodiče...

8.) Učitel pracuje udržitelně, a to s ohledem na své vlastní síly i životní prostředí. 

Jak tento bod okomentovat? To má učitel praktikovat výuku "zero waste," nejlépe bez pracovních listů, bez psaní na tabuli, a nejlépe i bez používání elektřiny ke svícení? Je snad jasné, že nebude tisknout hromady zbytečných papírů, ale všechno má své meze, že?

9.) Učitel nezneužívá svého postavení a nevystupuje k žákům z pozice vlastní moci. 

Celkem ošemetná formulace. Ale mám k tomu jediné - učitel nesmí být příliš drsný, ale zase mu nemůžou děti skákat po hlavě. Sama si pamatuji z učňáku dost situací, kdy jsem se nestačila divit, jak se dokáží patnáctiletí kluci k učiteli chovat. Jeden výtečník směrem k fyzikáři třeba prohodil: "Chodíte jak nam***nej kačer!" 

Učitel samozřejmě vybuchl, a spolužáka seřval. Ano, v patnácti je člověk ještě celkem nevyspělý, ale tohle už je celkem přes čáru. A i učitel se může octnout v roli šikanovaného, bohužel zejména ti ze starší generace.

10.) Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka.

Pod tímto je jako doplňující komentář napsáno toto: "Učitel aktivně využívá příležitosti, jak využít znalosti a dovednosti, které žáci získali při mimoškolních aktivitách. Vhodně na ně navazuje ve výuce.

Mimoškolní aktivity, takže asi nějaké ty kroužky. Dobře, pokud dítě navštěvuje výtvarný kroužek nebo chodí na lekce hraní na piano, tak se mu to teoreticky ve výuce může hodit. Ale třeba do hodiny českého jazyka či matematiky to úplně využít nelze.



Upřímně, učitelský kodex mi nedává moc smyslu, a nevím, proč měl někdo potřebu jej sepisovat. Je to jen taková příručka, které nemá oporu v žádném ze zákonů. Učitelé si to stejně asi přeberou podle svého, že?

Hlavně aby nám díky kodexům a pravidlům a zákonům nevyrůstaly čím dál hloupější děti... Školní prostředí by nás přeci mělo připravit na reálný život tam venku, kde to není všechno úplně růžové. A až příliš idealizovaná školní bublina tomu moc nepomůže.

Každý učitel by měl učit podle svého nejlepšího vědomí, snažit se dětem předat své znalosti, ale také z nich vychovat lidi, kteří se v budoucnosti neztratí. Zvláštní to doba, kdy je potřeba psát učitelům podobné příručky a kodexy...

Co si o tomto myslíte Vy? Dává Vám podobný etický kodex pro učitele smysl? Souhlasíte s body uvedenými v kodexu? Vede dnešní školství děti správným směrem do budoucího života? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

PS: Přidávám ještě odkaz na článek, ze kterého jsem čerpala informace. Doporučuji přečíst diskuzi, ta je také docela zajímavá!

https://www.seznamzpravy.cz/diskuze/domaci-desatero-ceskeho-ucitele-projdete-si-novy-kodex-220951


Komentáře

  1. Vlastně mě ani nepřekvapuje, že s tím v dnešní době někdo přišel. Připadá mi to celkově jako blbost, i když mnoho z toho je správných

    OdpovědětVymazat
  2. Líbí se mi ta věta... "proč měl někdo potřebu jej sepisovat. " To tuším vystihuje mnohé. My máme v práci něco podobného - etický kodex - v podstatě mi to připadá, že věci, které má většina lidí zažity automaticky jsou zbytečně rozpitvávány a těm, co to v sobě nemají, tyto bláboly stejně nepomůžou...
    Osobně mám ze spousty takových věcí pocit, že se jen vytvořil "papír pro papír" a že někdo tím prostě předvedl nějakou svou "činnost"...

    OdpovědětVymazat
  3. 6.) Učitel kontinuálně usiluje o zlepšení své profesní odbornosti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
    To neni nic složitýho. Prostě aby neučili vyvrácené hovadiny, co si do přípravy zařadili před pětadvaceti lety, což je stále široký problém. A když se ohlédnu na základku, bylo tam pár učitelů, kteří by tímhle ani omylem neprošli a vlastně tam neměli co dělat, ale učili tam, protože... protože proto, co já vím, byla jsem dítě na základce, ty obvykle nezkoumají pozadí fungování školy. Třeba konkrétně k tý šestce si dost dobře vybavuju, že až někdy v roce 2005 jsme konečně dostali atlasy novější než z éry sovětského svazu, a nikdy jsme se nedočkali toho, že učitel používal aktuální názvy států a to, jak vypadají teď. A takových učitelů je pořád dost a opravdu JE potřeba nějaký jednotný návod. K tomu ovšem hlavně to, že se nebude nekompetentnost a kretén, co si šel vylít frustraci do třídy, zametat pod koberec. Pokud tohle k tomu pomůže, pokud to třeba někomu pomůže formulovat, co je v jeho škole špatně, tak je to super věc. Je od čeho se odrazit, kam se podívat pro nějaké obecné srovnání a pro argument. Zakodifikovat by to byl problém, je to velice vágní, nemůžou to moc dobře být víc než široké etické a odborné zásady a pokyny, protože to by teprve byl ohromný výkladový problém. Co má být vymahatelné, to se musí důkladně vyložit, a problém s výkladem je snadno i u na první pohled zjevně jasného ustanovení, natož u něčeho tak obecného jako "chovejte se slušně". Ono se to fakt nezdá, když si člověk jen tak přemýšlí nad hypotetickou situací, ale při řešení reálných problémů s autoritami to najednou vypadá dost jinak. Ale kdo bude chtít celý tohle pohřbít, najde velice snadno cestu, třeba i použitím tvých argumentů často najíždějících do absurdna nebo extrémů a spadajících pomalu k argumentačním faulům. Jako třeba "pracujte co nejvíc udržitelně zvládáte"... "to má jako učitel dělat zero waste?" ....ne? Doporučovala bych neskákat hned k extrému a zamyslet se nad celým balíkem možného obsahu, který se skrývá pod velice širokými pojmy.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Líbila se mi odpověď jedné dost dobré známé, je učitelkou, a skvělou, už 40 let. Cituji" sračky nečtu, řídím se Komenským, jeho učení je můj kodex, on byl totiž opravdový učitel....

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím s nominkem - také máme v práci etický kodex o deseti bodech, vyvěšený na nástěnce. A je to tak, že kdo se chce chovat slušně, se tak chová, a kdo ne, tomu ani upozornění na nějaký sepsaný papír nepomůže.

    OdpovědětVymazat
  7. Setkal jsem se v životě s řadou kodexů a málokdy znamenaly víc než zbytečně roztažený text o tom, že má člověk být ¨dobrej a slušnej". Podobně se mi jeví i tento případ. Ti dobří se podle většiny jeho ustanovení řídí téměř automaticky, protože je to součástí jejich lidské vybavenosti. Těm špatným nepomůže.

    OdpovědětVymazat
  8. Já se naopak divím, že učitelé snad dosud etický kodex neměli? Možná místo něj mají školní řád nebo nějaké body, které formululje samotná konkrétní škola, ale mít kodex toho fochu, povolání, je podle mě nutnost a známka dobré pověsti toho povolání. Dá se k němu potom vztahovat. Dává určitou kulturu, kultivovaný rámec.
    Ty body jsou docela dobré, připadá mi, že bod 3 a 6 mají průnik, oba hovoří o profesionalitě a reflexi a celoživotním vzdělávání, ty by mohly být formulovány podle mě ještě jinak. Jako nejvágnější vidím bod 10, málo konkrétní a dokonce taková volnost formulace může vést k nedorozuměním, např. k tomu, že nějaký žák bude přílišně dáván ostatním za příklad, protože on umí hrát na nástroj nebo cokoli, co ostatní ne, a bude takto využíván jako jediný ze třídy, a to by bylo tak trochu šikanózní : )

    OdpovědětVymazat
  9. 2.) Učitel přijímá spoluzodpovědnost za svět, ve kterém žije, a vede k tomu i své žáky.
    A co svět, v kterém nežije?
    No, celý tento kodex mi přijde jako snůška oklepaných klišé.
    Myslím, že by postačil citát latinský:
    "A bove maiori discit arare minor"

    OdpovědětVymazat
  10. Ono se to teď hodně řeší a samozřejmě spousta učitelů tvrdí, že to není potřeba. Ale stejně jako má stavba průmyslové haly nějaká svoje pravidla a jdou dobří a špatní dělníci, tak jsou i dobří a špatní učitelé. A to, bohužel, někteří učitelé, kteří proti tomu brojí nechtějí vidět. Samozřejmě ale pakliže tu máme mít etický kodex učitele, tak je potřeba ho vymáhat. O čemž se moc nemluví.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula