Jako dítě narozené v polovině devadesátek jsem ještě zažila pořádnou pohlednicovou éru. Svátky, narozeniny, Vánoce a Velikonoce, pravidelně v těchto časech se u nás ve schránce objevovaly různobarevné pohlednice s ručně psanými přáními.
Milovala jsem ty lesklé, třpytivé obrázky. Máma z nich měla vždycky radost, a vystavovala je na kuchyňské okno. Bylo vždycky super, z výletu či z dovolené poslat nějakou pěknou pohlednici třeba babičce, nebo sousedce, která se nám starala o domácí mazlíčky. Já sama jsem také posílala pohled - měla jsem svou školní lásku, Honzíka, a tomu jsem vždycky těžkým, kostrbatým škrabopisem napsala něco hezkého.
S příchodem internetového připojení a mobilních telefonů pohlednicím pomalu, ale jistě začala zvonit hrana.
Historie vánočních pohlednic je ale nicméně docela zajímavá. V roce 1841 měla být první pohlednice vyrobena ve Skotsku, ale bohužel se nedochovala. Jiní historikové ale tvrdí, že už v roce 1709 měli dva italští přátelé nápad prodávat tištěné kartičky s přáními, nápad se ale bohužel neujal.
Vůbec nejstarší pohlednice pochází z Londýna. Muž jménem Cole si nechal u malíře namalovat, vytisknout a ručně kolorovat tisíc kusů přáníček na jaře roku 1843. Ale jiná verze traduje, že Cole zapomněl včas připravit blahopřání pro přátele, a tak nějak vznikla první pohlednice z "nouze."
Je mi tedy divné, že by vánoční přáníčka řešil až na jaře, to mi připadá poněkud zvláštní... Pohlednic bylo kolem tisíce kusů, a podnikavý Cole jich použil čtyři sta, a zbylé prodával po jednom šilinku za kus. Cena byla dosti vysoká, takže pohlednice se moc dobře neprodávala, no a navíc obyvatele pobouřilo to, že zobrazené dítě pije červené víno!
Ale běžnou záležitostí se pohlednice staly až kolem roku 1860, a to se týkalo jen Velké Británie. Do Čech se vánoční pohlednice dostaly z Německa, jejich zlatá éra přišla po roce 1891, po jubilejní Zemské výstavě. A motivy byly dost zajímavé - pestré kytice, muchomůrky, ale nechyběly ani idylické zimní výjevy se sáňkujícími dětmi.
Tato éra nejpoctivějších českých pohlednic skončila se začátkem první světové války. Zhoršila se kvalita tisku, snížila se pestrost témat, ale válka se promítla i na pohlednice v podobě vojenských motivů.
A po válce už se krásné a kvalitnější pohlednice nevrátily. Lidé začali dávat přednost ceně před kvalitou, výrobci tedy používali levnější papír.
Po roce 1948, díky nastolenému režimu, došlo i k omezení křesťanských námětů na pohlednicích. Zůstaly sice betlémy, ale zmizel svatý Josef i Panna Marie, až nakonec zůstal jen Ježíšek se zvířátky. Ale kupodivu se nedochovala žádná pohlednice se sovětským Dědou Mrázem - a nemá ji ani slavný český sběratel, který je sbírá od šedesátých let.
Takže zůstaly klasické motivy s obrázky malířů - Lada, Trnka, Aleš. Vycházely také pohlednice s betlémy a notami koled.
Po roce 1989 se vrátila velká pestrost v motivech pohlednic, ale v současnosti je stále více utlačuje éra internetu a mobilů. Ještě v roce 1995 bylo podle Americké asociace pohlednicových přání odesláno přes tři miliardy pohlednic. V současnosti je to stěží desetina.
Je asi evidentní, že zlaté časy posílání pohledů jsou pryč. Ale věřím, že nikdy úplně nezmizí, protože v sobě pořád mají jakési kouzlo. Mám doma schované pohledy, které mi babička psávala k narozeninám - sice bydlela kousek, ale vždycky mi spolu s dárkem donesla i pohled s přáníčkem. Kus papíru s obrázkem, ale jsou v něm schované velké vzpomínky.
To asi nikdy úplně nenahradí emaily s obrázky a na klávesnici napsaným, mnohdy neosobním textem. Přiznám se, že už roky jsem nikomu pohled neposlala, a ani jsem žádný nedostala. S přáteli si vždycky napíšeme esemesku nebo jsme ve spojení na sociálních sítích. Ale říkám si, že najít ve schránce pohled, to by mi udělalo určitě radost...
A co Vy? Posíláte k Vánocům a Velikonocům pohledy? Věděli jste historické zajímavosti o pohledech? Máte schované nějaké staré pohlednice doma? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný předvánoční čas, Vaše Eliss ♥
Eli,hezký příspěvek.Staré pohlednice mám ráda.Tatínek je sbíral od dětství a mám je schované.
OdpovědětVymazatVánoční přání poštou neposílám,ale dvě pohlednice jsme dostali.Od dcery a od neteře,ta žije v Londýně a posílá každý rok.
Přeji Ti hezké vánoční svátky a v novém roce štěstí,spokojenost a hlavně zdraví
Ráda dostávám nebo posílám pohledy či přání k narozeninám nebo k Vánocům, ale Posílám právě jenom těm, kteří mi to opětuji a vím že si na to potrpí.
OdpovědětVymazatPosílám i neposílám tak na půl . S někým klasiku poštou , s někým online nebo smskou . Starý pohlednice bohužel nemám , ale článek o pohlednicích je moc zajímavý a díky za něj .
OdpovědětVymazatJá jsem pohlednice kdysi sbírala (ne tedy vánoční, ale ty zeměpisné), ale to už je dávno.
OdpovědětVymazatLetos jsem jednu dostala a dvě poslala. Jednu jsem posílala do jednoho domova pro lidi s Alzheimerem na výzvu sdružení těchto domovů - prý to klienty potěší a používají to jako vzpomínkovou terapii...
Jsem zastáncem posílání via snail mail čili via šnečí počta.
OdpovědětVymazatA to i mimo Vánoce, Velikonoce, Letnice, Hromnice, Narozeniny, Jmeniny, prostě vrhám do do schránek po celý rok.
A staré pohlednice mám rád velice, zrovinka jsem jich pár vymetl na svůj blog.
Moc pěkný článek :-)
OdpovědětVymazatV dětství jsem pohlednice sbírala. A ještě nedávno jsem posílala ty s pohádkovými motivy dětem na tábory (sama jsem to jako malá milovala).
Teď už to ale vážně moc nefrčí a vzhledem k cenám poštovného pomalu přestanou posílat i generace, které se tohoto zvyku docela dlouho zdárně držely, tipuji...
Tak nám pak nezbyde, než nakukovat k Tlusťjochovi na jeho antikvářské úlovky :-)
Máš pravdu, pohledům v dnešní době asi odzvonilo i vzhledem k cenám poštovného. V nasem baráku se už druhým rokem stalo něco zvláštního, jeden pár nám dal do schránky vánoční pohled. Jen tak, s věnováním a bez známky. Tak jsem jim to letos oplatila. Snad budou mít taky radost...
OdpovědětVymazatPohlednice jsem sice jeden čas docela poctivě sbíral, ale nerad jsem je posílal. Poslední jsem poslal snad před deseti lety. Už ani nevím, za kolik bych měl koupit známku :-).
OdpovědětVymazatposílám vánoční přáníčka a z dovolené posílám i pohlednice :D :) a to hned několik nejen rodině, ale i kolegyním :) přijde mi to stále jako hezký zvyk :)
OdpovědětVymazatLíbí se mi, jak umíš vybrat témata. Mě by to osobně nenapadlo. Je hezké, jak to hezky pozitivně začíná. Je hezké, že se zajímáš i o taková témata, jako historie pohlednic. Já si myslím, že na historii je pěkné, že se z ní dá dobře poučit. Rád jsem si to přečetl. Navíc je super, že to máme v kontextu jako celý příběh. Začátek, průběh i závěr příběhu pohlednic.
OdpovědětVymazatJe hezké se v komentářích dozvědět, jak to mají ostatní. Je hezké, že TlusŤjoch a ostatní stále občas pohlednice posílají. Je to hezké. Já žádnou pohlednici vlastně neposlal. Zrovna včera jsem jednu omluvnou pohlednici hodil do schránky, ale to se mi moc probírat nechce. :D
Rád jsem si početl další článek od Eliss.
Já při posílání počtou využívám i eFDéCéčka (=First Day Cover čili obálky prvního dne) po antikvariátech zakoupená.
VymazatJsem rád, Magixmaxi, že ses zase ukázal ve světě virtuálním.
Díky, moc mě tvoje odezva potěšila. Přeji ti příjemné svátky. :)
VymazatDozvěděla jsem se spoustu nových informací, díky! Já píšu stále pohledy. Pravidelně na Vánoce a Velikonoce. Posílám i za dědu a babičku. Vždycky spolu vybereme, komu pošleme, já to pak koupím, napíšu a odešlu :). Posílám i svým kamarádům a známým. Posílám cca kolem 10 pohlednic. Posílám i pár blogerkám. Kdybys mi napsala svou adresu, ráda bych ti také poslala :).
OdpovědětVymazatTudíž si vždycky k Vánocům přeji poštovní známky :). S holčičkou z tábora si dopisujeme i během roku, pravidelně každý měsíc.
Měj krásný vánoční den <3
Přeji ti, Eliss, krásné Vánoce! :)
OdpovědětVymazatK Vánocům a k Velikonocům posílám 6 pohlednic, je to známým, kteří nevlastní počítač.
OdpovědětVymazatZajímavé čtení, které jsi nám připravila. Jiřina z N.