Cuetlaxochitl

 Inspirací pro dnešní článek mi bylo včerejší náhodné shlédnutí krátké reportáže v České televizi. Tam totiž ředitel jednoho zemědělského učiliště mluvil o vánočních hvězdách. Živý vstup se točil ve skleníku, a všude kolem byly naprosto úžasné exempláře této květiny.

Reportáž mě zaujala i proto, že pan ředitel mluvil o květinách opravdu hezky, bylo vidět, že danému tématu rozumí, a nemluvil jen věci, co si stihl v rychlosti někde načíst.

Název článku možná někoho překvapí, ale jedná se o staré označení této květiny. Takto ji pojmenovali Aztékové, a ve volném překladu znamená "květina rostoucí ve zbytcích v půdě." V domovském Mexiku totiž pryšec nádherný rostl jako keř či menší strom, a jeho výška mohla vyšplhat až do čtyř metrů.

Velkou zajímavostí vánoční hvězdy je to, že červené části jsou listeny - což je odvozenina listů. Nejedná se tedy o květ, jak si automaticky myslí většina lidí. Samotný květ najdeme mezi listeny, na obrázku výše je můžete vidět jako ty žluté tečky. 

Aztékové mimo jiné věřili i v magickou sílu vánoční hvězdy. Používali ji k výrobě červeného barviva, ale křížením se jim podařilo vyšlechtit i listeny jiných barev - růžové nebo oranžové. Taková růžová vánoční hvězda, to muselo panečku vypadat moc pěkně! Dnes se dá tuším v obchodech koupit jen ta červená verze, ale i ta je samozřejmě krásná.

Pro Aztéky měla vánoční hvězda využití i v lékařství. Vyráběli z ní léky k tlumení horečky. Ale pozor, mléko, které prýští rostlina po poranění, je toxické! U citlivějších osob může tato "hmota" alergickou reakci na kůži ve formě vyrážky, po požití může vyvolat zvracení či průjem. 

Ale vědci před nějakou dobou vypočítali, že smrtelná dávka pro dvacetikilové dítě je 500 listů - což je opravdu enormní množství. Takže teorereticky bychom se otrávit neměli, ale stejně je lepší neriskovat!

V USA je vánoční hvězda známá pod názvem Poinsettia. Rostlinu totiž do USA přivezl v roce 1825 velvyslanec téhož jména. Ten byl vlastník spousty plantáží a skleníků, a proto se s radostí pustil do pěstování a šlechtění rostlinky. Výsledky nebyly kdovíjaké, a snad proto si ji první zákazníci mohli koupit až na začátku dvacátého století.

Její dnešní využití je samozřejmě estetické, což jde ruku v ruce s komercí. Ne že by na tom bylo něco špatného, zatím mi ani cena vánoční hvězdy nepřijde nijak zvláště přemrštěná - letos jsem ji koupila babičce k svátku v Lidlu, a stála sedmdesát korun.

V České republice se každý rok prodá kolem dvou milionů vánočních hvězd. Já sama si ji domů nekupuji, ale ráda jí někoho obdaruji. I když se tato rostlinka pěstuje i u nás, tak velkou část vánočních prodejů musí pokrýt dovoz. Například v Německu mají také moc hezkou tradici. Vánoční hvězdou pravidelně obdarovávají své blízké, aby jim v ponurém zimním období "hvězda" prosvítila smutný zimní čas.

Pěkné povídání o vánoční hvězdě se pojí i s Mexikem, kde se traduje toto:

Chudá mexická dívka jménem Pepita se trápila s tím, jaký dárek přinést na vánoční mši. Neměla totiž peníze na to, aby mohla přinést do kostela něco pěkného jako dárek Ježíškovi. Když se svěřila bratru Pedrovi, ten jí moudře poradil:

"I ten nejmenší dar daný z lásky udělá Ježíškovi radost."

Pepita tedy v příkopu našla hrst jakýchsi lístků. Cítila se trapně a hloupě, přesto ale lístky nakonec položila před oltář. V té chvíli se ale stal zázrak - kvítky nádherně, červeně rozkvetly. A od té doby nese pryšec jméno "vánoční květina."

Je to sice jen vymyšlený příběh, ale mě se moc líbí. A proč by se vlastně toto vyprávění nemohlo tak trochu zakládat na pravdě? Vždyť Vánoce jsou časem zázraků!

Vánoční hvězda není na pěstování nijak náročná, má ale i svá specifika. Nesnáší mráz - pokud přemrzne například u venkovního stánku, a vy si ji přinesete domů, do druhého dne z ní pravděpodobně opadají všechny listy.

Citlivá je i na přelití - platí pravidlo, že lepší je nezalít, než přelít. Ideální je zalévat odstátou vodou z kohoutku, měla by být vlažná. Vánoční hvězda nesnáší průvan ani horko - u kamen či radiátoru se jí rozhodně líbit nebude!

Není pravidlem, že každý rok si musíme pořizovat novou vánoční hvězdu. Ta letošní nám udělá radost klidně i příští rok - je potřeba ji ale přesadit, pravidelně hnojit a zalévat. Někteří odborníci radí, že od jara je možné pěstovat ji venku, a na podzim ji zase přesunout dovnitř.

Vánoční hvězda je krásnou a tradiční ozdobou nejen českých domácností. Jsem ráda, že tato tradice je stálá a trvalá, protože je to úžasná rostlina!

A co Vy? Kupujete si také domů vánoční hvězdu, nebo ji od někoho dostáváte darem? Věděli jste zajímavostí o její historii? Líbila se Vám mini pověst z Mexika? Vydržela Vám vánoční hvězda někdy i do příštího roku? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásné zimní dny, Vaše Eliss ♥