Přeskočit na hlavní obsah

Bylinky pro všechny?

 


V předpubertálním období jsem měla období, kdy mě fascinovaly léčivé bylinky. Prostudovala jsem všechny různé lexikony, atlasy, herbáře, a dokonce jsem si založila svůj vlastní, ručně psaný herbář, kam jsem si vypisovala poznatky z knížek, a pak jsem se snažila danou rostlinku u nás na lukách najít. Pokud se zadařilo, vylisovala jsem ji ve starých knížkách, a nalepila do sešitku.

Nikdy jsem ale nesbírala nic, co by bylo jedovaté. Vím, že kdybych si umyla ruce, tak se asi nic nestane, ale jistota je jistota. Pamatuji si, že když jsem byla malá, často se mi na nohách dělaly bradavice, a máma mi je potírala šťávou z vlaštovičníku. Je jedovatý, zároveň ale léčivý.

Dětství se přehouplo v dospělost, fascinace léčivými bylinkami mě už víceméně opustila, ale to neznamená, že si na ně někdy nevzpomenu. Například nedám dopustit na konopí. Ano, je to droga, ale má své velké využití i v lékařství. Mast z konopí mi pomáhá na křečové žíly, a vloni mi velice ulevila od alergické svědivé vyrážky na chodidlech. 

Pak mám také dobré zkušenosti se směsí bylinek v urologickém čaji, při zánětu ledvin nebo močových cest je vždy popíjím doslova po litrech, ze začátku mi vadila lehce hořká chuť čaje, ale už jsem si na to tak zvykla, že mi to nijak nevadí. 


Před pár týdny mi na Facebooku vyskočila nabídka na sledování skupiny Bylinky pro všechny. Říkala jsem si, zajímavé téma, dozvím se něco pěkného o pěstování bylinek, případně jejich sušení, a hlavně jejich využití při různých zdravotních problémech.

Jenže spousta lidí si tuto stránku plete s lékárnou, případně zde doufají, že najdou rady od internetových chytrolínů, a nebudou muset jít k lékaři. Každou chvíli je tu podobný dotaz, zoufalý, volající o pomoc, a také často bohužel opravdu idiotský.

Nechci zpochybňovat sílu přírodního léčitelství. To v žádném případě.

Ale někteří lidé doufají, že je bylinky vytáhnou ze všeho, a to i ze zánětu slepého střeva. Opravdu, zcela vážně. 

Na druhou stranu zde lidé diskutují o výrobě různých mastí, bylinných olejů a tinktur, což je pěkné, když má někdo účinný a osvědčený recept, a chce jej poslat dál, aby pomohl někomu dalšímu. 


A co tento komentář? Čtrnáctiměsíční miminko, u kterého má matka podezření na boreliózu, a ona jej chce léčit pouze bylinkami? U tak malého miminka to není žádná legrace, a zdravý selský rozum mi říká, že tady mohou pomoci pouze antibiotika. Já být matka, tak v tomto případě dám přednost chemii, než bylinkám, které opravdu nemusí zabrat.

Protože jak píše paní v komentáři výše, bylinky vážně nejsou všemocné.

Takže ano. Bylinky jsou opravdu pro všechny. Ale všichni už nevědí, jak je správně používat, a že nejsou spásou všech zdravotních neduhů. Mohou pomoci zmírnit příznaky některých onemocnění, ale při vážnějších potížích je lepší obrátit se na lékaře, než riskovat ohrožení zdraví. 


Co si o tomto myslíte Vy? Dáváte přednost bylinkám, nebo chemii? Je rozumné se snažit všechny nemoci léčit přírodní cestou? Máte nějakou osvědčenou bylinku, na kterou nedáte dopustit? Pijete rádi bylinkové čaje? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Bylinky beru jako podpůrnou léčbu.A nikdy bych je nezaměnila za léky,které dostanu od lékaře.Občas si večer uvařím meduňku,ale poslední měsíce spím velmi dobře.
    Eli,zajímavé čtení.Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  2. Bylinky mám ráda, čaje z nich taky. Jelikož mě trápí bolesti hlavy, osvědčil se mi eukalyptový olej, který je účinný nejen při bolestech hlavy. Prášek si vezmu jen v případě, že nic jiného nepomáhá. 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. S bylinami je to jako s léky, musí se umět používat

    OdpovědětVymazat
  4. Taková kostivalová mast není od věci.
    A doma si pěstuji rýmovník.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozor, kostival není vhodný na dlouhodobé používání, má nežádoucí účinky, někde se uvádí i rakovinotvorné.

      Vymazat
  5. Bylinkyam.rada, čaje z nich užívané rozumně pomáhají od mnoha neduhů. Mám doma rymovnik . Je skvělý na nachlazení, ale je dobrý i sirup při žaludečních potížích. Kostival na klouby jsou super a heřmánek téměř na vše, jitrocel na hnisavé rány, aloe Vera také...hodně jich už používám. Výborná je cibule na žihadlo od vosy nebo včely. Pomáhá lépe než dráhy Fenistil.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, já bylinky sbírám a používám celý život, naučila mě je všechny rozeznávat babička. Vyrábím sirupy, mastičky,tinktury, suším na čaje... Baví mě to. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Nejdříve pozor - urologický čaj se vůbec nedoporučuje při potížích s močovým měchýřem a ledvinami, protože je močopudný, nutí je pracovat ještě víc a při nákaze je to na škodu. Proplachovat se ano, ale ne uročajem.
    Podle mě je to akorát oblíbený lidský omyl, že jsou dvě strany - bylinky a chemie. Bylinky mohou obsahovat úplně stejné chemické sloučeniny, jako léky. Jen není jistá jejich koncentrace a obvykle nejsou prozkoumány účinky ve spojení s dalšími látkami, které se v rostlině vyskytují, protože většinou je jich tam celá škála. Rostliny, které jsou opravdu účinné, se podle mě z herbářů vytratily a zůstaly ty, co "možná pomohou a neublíží", protože nikdo si dneska nevezme na triko, že by třeba otrávil dítě... (Teda kromě ezomatek, které si pod dojmem "neškodných bylinek" klidně udělají čaj z bolehlavu)

    OdpovědětVymazat
  8. Moji oblíbenou bylinou je aktuálně přeslička rolní. Léčím mimo jiné konvenční přípravky s její pomocí plísen révovou a padlí na mém vinohrádku.

    OdpovědětVymazat
  9. myslím, že někdy se chemii prostě vyhnout nelze :) ale pokud to jde, tak proč ne bylinky :) hlavně příroda je kouzelná a má spoustu darů pro nás, jen se musíme je naučit používat :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula