Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 256 Djatlovova expedice: Nová odhalení

 Autor: Martin Lavay

Žánr: Populárně naučný, Konspirační teorie, Záhady a tajemno

Mé hodnocení: 70%

Obsah:                            Co se vlastně stalo v roce 1959 v pustinách Severního Uralu?

Nejnovější svědectví a informace v záhadném případu, který dodnes fascinuje celý svět!

Třiadvacátého ledna roku 1959 se schází deset přátel pod vedením Igora Alexejeviče Djatlova na nádraží ve Sverdlovsku. Skupinka si dala za cíl absolvovat lehce náročnější třítýdenní výpravu zasněženými pláněmi, severskými lesy, po hladinách zamrzlých uralských řek Lozva a Auspija vystoupat až na vrchol posvátné hory Otorten. Jméno hory se dá přeložit i pod významem "místo, kam nechoď."

K "zakázané" hoře už ale devět mladých vysokoškoláků nikdy nedošlo... Jediný přeživší, Jurij Judin měl to štěstí, že se v polovině výpravy vrátil zpět, i díky svým revmatickým potížím.

Šestadvacátého ledna "djatlovci" v minus sedmnácti stupních Celsia míří na korbě nákladního vozu k tzv. 41. okrsku, což je v oblasti poslední obydlené místo s pár sruby. Zde také na kost promrzlí v 16: 30 hodin vystupují.

Osmadvacátého ledna pátrá skupinka v okolí 2. severního dolu po minerálech a vzácných rudách, dnes je s nimi také naposledy Judin. Členů už je tedy jen devět, na lyžích a s těžkým proviantem na zádech vyrážejí po zamrzlé řece Lozvě dál do divočiny. V 17: 30 staví také poprvé svůj dvojstan.

O den později pokračují djatlovci dál v postupu zmrzlou řekou, v dálce už vidí vrcholek Otorten, kterou mají v plánu pokořit. Zkoumají také první, zvláštní domorodé znaky na stromech - v oblasti žije malý mansijský národ.

Dle všeobecných tezí jsou ale Mansijové přátelští, ale je to tak doopravdy?

Třicátého ledna se putování po již jen částečně zamrzlé řece Auspija stává čím dál obtížnější, cesta se nebezpečně klikatí a na mnoha místech hrozí propadnutí do ledové tříště. Skupinka se tedy rozhodne putovat lesem kolem koryta, a opět nacházejí další záhadné značky na stromech.

Jednatřicátého ledna dojde k rapidnímu zhoršení počasí, výletníci se musejí navíc brodit velice vysokým sněhem, a ve čtyři hodiny odpoledne se jim daří vyškrábat na hranici lesa do míst, která jsou intenzivně bičována větrem. Nakonec se po dlouhé poradě rozhodnou vrátit do lesa, kde snad nepřízeň počasí lépe zvládnou.

A nakonec prvního února, kdy je poslední známý záznam z pohybu výpravy, se djatlovcům podaří zdolat jen dva kilometry výstupu vzhůru a nakonec se utáboří na úbočí tzv. Mrtvé hory. Zde se i naposledy vyfotí.

Pak už zůstala jen mrtvá těla všech členů výpravy různě kolem tábořiště, rozřezaný stan, a stopy bosých nohou nebo v ponožkách ve sněhu směřující pryč ze sněhové pláně. Co se mohlo stát tak hrozného, že se studenti bezhlavě vydali na útěk, ve svém do zimy absolutně nevyhovujícím oblečení a neobutí prakticky vstříc smrti? 

Autor se na desítky let starou záhadu dívá novým, moderním pohledem a nabízí řadu hypotéz, co se mohlo stát, včetně i těch trochu kontroverzních, a povede se mu nasadit čtenáři opravdového "brouka do hlavy!" Protože záhada i po letech žije pořád dál, a nadšenci dokonce pořád přicházejí s novými teoriemi!



Hodnocení: Před pár dny jsem u své oblíbené blogerky Stáni četla moc poutavou recenzi na knížku od stejného autora s názvem Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?, takže když jsem v knihovně uviděla v sekci nových knih  Djatlovova expedice: Nová odhalení, mylně jsem získala dojem, že si půjčuji právě knížku, kterou Stáňa recenzovala!

Mimochodem, její skvělou recenzi si přečtěte zde: 

https://veverkoviny.blogspot.com/2022/04/m-lavay-kdo-zavrazil-ucatniky-djatlovy.html

Až doma a po přečtení Stánina blogu jsem zjistila, že jsem si půjčila jinou publikaci, ale od stejného autora, která volně navazuje právě na první díl, takže to vlastně nakonec tolik nevadí. 

Jak už jistě, milí čtenáři moc dobře víte, záhady miluji, často o nich píši, ráda sleduju různé dokumenty i na Prima Zoom, kde nedávno byl právě i cyklus na Djatlovovu expedici. Pěkně zpracovaný seriál, mohu jen doporučit.

A jak se mi tedy líbila knížka? 

Předně musím vyzdvihnout to, že je pěkně děsivá. Teze tady překládané jsou opravdu leckdy i bizarní, ale některé jsou více než zajímavé a k zamyšlení. V roce 2019 došlo v Rusku k obnovení případu záhadného úmrtí studentů, jenže po roce a půl došla ruská generální prokuratura k závěru, že neštěstí způsobila špatná viditelnost a lavina.

Toto tvrzení potvrdila i skupina švýcarských matematiků, kteří napsali rozsáhlou stať plnou složitých vzorců a číslic, a z jejich závěrů má být patrné, že studenty zabila lavina - sesunutí těžké sněhové desky. Jenže i přes řeč čísel to nemusí být až tak jasné.

Záhad je kolem totiž pořád spousta, například fotografie studentů z výpravy, které se podařilo zachránit z malého fotoaparátu jednoho z členů výpravy. Dle tvrzení některých badatelů je totiž možné, že studenty sledoval nějaký neznámý vrah, v úvahu by prý mohl přicházet i jediný přeživší, Jurij Judin. Ovšem proč by se mladík oddělil od výpravy a pak se rozhodl zabít své kamarády, to už jaksi nedává moc smysl.

Pak tu jsou samozřejmě ve hře i UFO, útok sněžného muže, milostné pletky, otrava výpary z kamínek, které měla skupina zavěšené ve stanu, a další teorie.

Co velmi kvituji je to, že autor se nebojí předkládat různé možnosti, nebojí se žádné teorie, byť se může zdát směšná, nechává na čtenáři, co si vybere a jaký závěr si udělá. 

Kniha se mi četla dobře, přečetla jsem ji za dva dlouhé večery v posteli, protože mě to opravdu bavilo. Ale musím říci, že se mi pak neusínalo zrovna nejlépe, protože jsem pořád musela o záhadě přemýšlet... Sám autor se jednou v knize zmiňuje, že během psaní chodil kontrolovat, jestli se mu na balkoně neobjevila mrtvola.

V publikaci je i spousta fotografií, a tady musím opět souhlasit s recenzí Stáni, protože kvalita fotografií je nic moc. Někdy jsem si dávala papír až k očím a nejistě mžourala, co to tam tedy mám vlastně vidět za detail? Dá se to pochopit vzhledem k letům, kdy byly fotky pořízeny, ale přeci jen mohly projít nějakou úpravou...

Co bych ještě tak trochu vytkla, je závěr knihy, kdy se autor věnuje přepisům dialogů z videí, kde se debatuje na záhadu djatlovců, to mi přišlo nepřehledné, a vadily mi v této části velmi dlouhé odstavce, protože se to prostě blbě četlo. Trochu zbytečně odfláknutá pasáž.

Ale jinak za mě dobrý. Je na každém čtenáři, co si z knihy odnese, čemu uvěří, a co odsoudí jako hloupý blábol. A právě o tom to je.

Pokud máte rádi záhady, tajemno a nevysvětlené události, tato knížka je právě pro Vás!

A co Vy? Slyšeli jste o této záhadě mrtvých studentů? Nebo ne? Četli jste o Djatlovově expedici nějakou knihu, viděli film, či dokument? Přečetli byste si rádi tuto nebo knížku ze Stániny recenze? A myslíte, že za smrt studentů mohla jen "obyčejná" lavina, nebo je za tím něco mnohem temnějšího? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Eli,mam take hodně rada zahady.O expedici jsem přečetla,kde co a viděla i několik dokumentů a dokonce i film.Ten spisovatel určitě mluvil o expedici na badatele.net na Youtube.Jak je tam něco noveho,hned zhlednu.Obě knižky by mě zajimaly.Podivam se po nich.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  2. Viděla jsem film o této expedici. Vypadá to moc dobře, takže po knize možná mrknu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jsem napsala komentář - a on mi zmizel :(. Zkusím to tedy znovu
    Eliss, díky za pochvalu mé recenze :). Jsem ráda, že tě zaujala a přivedla k půjčení knížky, byť se nakonec ukázalo, že to nebyla přesně ta, co jsem četla já. Vím, že další knížka o expedici existuje, uvažovala jsem, že se po ní podívám v knihovně, ale trochu mi připadá, že se tam bude opakovat řada věcí z té první. Takže možná až za čas, pokud na ní někde narazím.

    OdpovědětVymazat
  4. Už jsem o tom četl několik článků.
    Je to vskutku tajuplné.

    OdpovědětVymazat
  5. Obě knihy znám a mám je na seznamu, že bych si je jednou chtěla přečíst. U prvního dílu se má známá strašně bála, tak jsem na knihy hodně zvědavá.

    OdpovědětVymazat
  6. záhadu znám, ale nenapadlo by mě, že by to udělal jediný přeživší... i když je to zajímavá teorie :)

    OdpovědětVymazat
  7. Psal jsem o tom na svem minulem blogu...Problem je, ze skutečně zadne vysvetleni uplne nesedi, tak to zustavax i nadale zahada....

    OdpovědětVymazat
  8. Ian Dury, hazi mne zo do aninymu

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js