Vládci nebes v ohrožení?

 Před pár týdny jsem v televizi zachytila část pořadu pro kutily, a zrovna tam moderátor mluvil o ptácích a o přikrmování. Ideální doba pro naplnění krmítek a instalaci lojových koulí je začátek listopadu. A ptáčky můžeme přikrmovat až do konce března. Zajímavou informací pro mě bylo i to, že když začne svítit slunce a ohlásí se první známky jara, automaticky to neznamená, že už přikrmovat nemusíme.

I v této době ještě není tolik hmyzu, a ptáci jsou tedy stále závislí na naší pomoci. Já jsem už před několika lety začala kupovat lojové koule. U naší bytovky nejsou sice stromy, ale soused má na svém pozemku velkou lísku a její větve sahají až na náš pozemek. To zase tolik nevadí, protože tu díky tomu stromu máme v létě krásně chládek, a já tam navíc vždycky přivážu ty lojové koule. Ptáci se na ně naučili, létají sem na hostinu pravidelně.

Málokdy se mi ale poštěstí je vidět, létají na jídlo nejspíše brzy ráno, když jsem v práci, nebo večer. Co jsem ale stačila odpozorovat, nejčastěji sem létá sýkorka, občas pěnkava, no a pak také kos. Co je ale zajímavé, tak ten kos nikdy nezobe přímo z té koule, ale hledá po zemi spadené zbytky a zobe tam. V zimě po něm ve sněhu zůstala spousta ptačích stop.

Fotky v článku jsou ilustrační a pocházejí z Google, já sama jsem se párkrát ptáky snažila fotit, bohužel na to nemám to správné oko a fotky byly nepoužitelné.

Bohužel, podle ornitologů jsou opeřenci, a to nejen na našem území, ve velkém ohrožení. Uchu lahodící zpěv ptáků může být brzy minulostí, pokud nedojde k zásadnímu průlomu. V České republice nejvíce mizí ty druhy, které jsou zvyklé žít v zemědělských oblastech.

Mezi lety 1982 a 2020 se jejich početnost snížila o 31 procent. To je tedy více než alarmující číslo. Stojí za tím i úbytek hmyzu, jenž je pro ptáky hlavním zdrojem potravy. Proto je tak důležité přikrmovat i mimo zimní měsíce. Vloni jsem koule zavěsila na strom i na konci jara, a šlo vidět, že ptáci zobají pořád.

Problémem je třebas i časté sečení trávy v některých oblastech. V trávě žije hmyz, potrava ptáků. Není hmyz, nejsou ptáci, kteří nemají co jíst. Řešením je právě omezení sečení. Já vím, že ono to ve městech a hustěji zabydlených oblastech asi moc nejde, protože lidem bude vysoká tráva nepříjemná, chápu, že pro alergiky je to noční můra, ale za pokus to stojí.

I u nás na vesnici dost ubylo ptactva. Dříve jich i na ty lojové koule létalo více, a ráno už jich nám u oken do ložnice nezpívá tolik, co dřív. Pamatuji si že tak před šesti lety ptáci ráno vřeštěli tolik a bylo jich tak hodně, že jsem pak už nemohla spát, jak si mezi sebou hlučně povídali a hašteřili se. Ale nikdy mi to nevadilo, naopak mi to dělalo radost.

Z polního ptactva hrozí definitivní konec i sojce chocholaté či koroptvi polní. Budou se příští generace i vinou nás, lidí, učit o ptácích jen z učebnic a už je na vlastní oči neuvidí? Podle evropských statistik počty ptáků v zemědělských lokalitách klesly o 17 procent, naopak v lesích se zvýšily o 7 procent. Sice mírný pokles, ale alespoň něco!

Bohužel ptactvo poškozují i nové zemědělské technologie, které jsou k nim a k jejich životnímu prostoru nešetrné. Podle názoru jednoho odborníka jsou ptáci jen indikátorem genocidy, která se v zemědělství děje u méně nápadných drobných živočichů, u kterých to zase tak moc nepozorujeme. 

V ohrožení jsou ale i mrchožraví a obávaní supi. V posledních letech nastal jejich rapidní úbytek ve volné přírodě. Jednou z nejčastějších hrozeb je pro supy otrava karbofuranem, což je pesticid nebezpečný i pro člověka či domácí zvířata.

Přestože je tento pesticid od roku 2008 v celé EU zakázán, hynou na jeho účinky tisíce supů. Bohužel se stávají obětmi i léčivy používanými k léčbě skotu.

Byla by opravdu obrovská škoda, kdyby byla populace supů vymýcená, protože to jsou úžasní a majestátní ptáci, a navíc jsou díky své mrchožravosti takovou zdravotní policií v přírodě. 

Od roku 2019 v Česku funguje projekt spadající pod Českou ornitologickou společnost s názvem Ptačí hodinka. Celé to spočívá v každoročním sčítání ptáků - nejen na krmítkách. Získané údaje slouží pro vědecké účely. Podobné sčítání probíhá i v USA, Velké Británii nebo Nizozemsku. Příští ptačí hodinka bude až příští rok, a to mezi 6. a 8. lednem 2023.

Myslím, že ochrana našich ptačích kamarádů je velmi důležitá. A pomoci může každý z nás. Ať už přikrmovaním, nebo i tím, že se zapojíme do jejich sčítání. Nebo můžeme méně častěji sekat trávu, pokud je to v našich možnostech, aby měli ptáci co jíst.

Ten ptačí zpěv po ránu a vzrušený šramot na krmítku za to přeci stojí, ne? 

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥