500 odstínů šedi

 Všech pět smyslů člověka je svého druhu úžasná věc, kterou často bereme jako samozřejmost, často až do doby, než se vyskytne nějaký zdravotní problém. Smysl je schopnost lidského organismu vnímat určité vjemy z okolí.

Tyto smysly máme od narození, někdy se ale vyvinou špatně, či málo, a pak můžeme mít v životě tak trochu handicap. Někdo musí nosit naslouchátko, další brýle. Zrak i sluch slábnou věkem - moje máma už po padesátce také nosí brýle, začala špatně vidět na televizi a hůře četla písmenka v novinách. 

Já nosím brýle už od osmi let. Tehdy jsem ve škole seděla v přední lavici, a najednou jsem přestala vidět pořádně na tabuli. Písmenka byla rozmazaná, snažila jsem se zaostřit, ale nic. Tehdy jsem se za svůj problém styděla a měla jsem strach o tom někomu říci. A nenapadlo mě nic lepšího než si písmenka a věty, které jsem nemohla přečíst, vymýšlet. V sešitě jsem pak měla naprosté bláboly.

Třídní učitelce velmi brzy došlo, že se něco děje, a napsala mi lístek pro rodiče, že by bylo dobré mě objednat na oční. Pamatuji si, že jsem se té první návštěvy docela bála, ale nebylo to samozřejmě noc strašného. Čtení písmenek na velké tabuli s každým okem střídavě zakrytým, měření nitroočního tlaku a následné zkoušky se speciálními velkými brýlemi, aby se přišlo na to, která dioptrie mi bude vyhovovat.

Moje první brejličky byly klasické kulaté "lennonky." Vůbec se mi nelíbily, doma jsem v noci brečela a bála se v nich jít do školy. Naštěstí se mi spolužáci nesmáli, na brýle jsem si brzy zvykla, a dnes jsou mou neoddělitelnou součástí.

Zrak se mi totiž během puberty hodně zhoršil, každý rok jsem musela chodit na kontroly a skoro pokaždé jsem dostala pár dioptrií přidáno. Hůře vidím na levé oko, alespoň podle doktorky, ale v běžném životě to vnímám prostě tak, že nevidím na obě stejně.

Brýle musím nosit pořád. Nevidím bez nich na televizi,  nemůžu číst knížku, a dokonce ani psát na počítači, protože když je nemám, vidím jen nezřetelné šmouhy. Ale zvykla jsem si, a neberu to, že nosím brýle, jako nějakou velkou překážku. Jsou mojí součástí a nepostradatelným společníkem.

Naštěstí jsem nikdy žádné vážnější problémy se zrakem neměla, žádné záněty nebo úraz. Švagrová začala ale před lety šilhat na levé oko, stalo se jí to po úrazu hlavy. Spadla nešťastnou náhodou ze schodů, lehký otřes mozku, a začala šilhat. Dost ji to psychicky vzalo, navíc taky začala hůře vidět, takže musí nosit brýle, a to oko jí prostě pořád ujíždí na jednu stranu.

Odborně se této vadě říká strabismus. Už jednou byla na operaci očních svalů, která měla pomoci, bohužel se to ale nepodařilo a problém je pořád stejný. Naštěstí tento zákrok proplácí zdravotní pojišťovna. Hledala jsem si k tomuto informace na internetu a prý se to stává dost často, že ty oční svaly se nepodaří srovnat ani operativně. Tento operativní zákrok se ale může provádět opakovaně, ale říkala, že neví, jestli do toho půjde. Pooperační stav byl prý dost bolestivý, to oko měla dost oteklé. 

Je mi jí opravdu líto, protože vidím, jak je z toho nešťastná a hodně se změnila, je z ní uzavřený a odtažitý člověk, a to jsme si dřív rozuměly. Chápu, že taková oční vada asi člověku hodně podkope sebevědomí, ale mě by nikdy nenapadlo se smát někomu, kdo šilhá, protože na tom nic vtipnýho fakt není.

Možná si říkáte, proč jsem pro název článku zvolila zvláštní název. Proč zrovna 500 odstínů šedi? Lidské oko totiž dokáže rozlišit až 500 odstínů šedé barvy. Neuvěřitelné číslo, že?

Často slýcháme slovní spojení, že oko je oknem do duše. Je to hlavně proto, že oči o nás prozradí i to, co bychom nejraději nechali skryté. Jde tedy o velmi důležitý orgán při lidské interakci. Znáte to, stačí, když se na vás někdo škaredě podívá, a už víte, na čem jste.

Na závěr jsem si pro Vás nachystala pár pěkných zajímavostí, které jsem o očích a zraku dohledala na internetu:

1.) Oči jsou tvořeny ze 2 milionů funkčních částí

2.) Po narození miminko nerozezná barvy, vše vidí normálně až po šesti měsících

3.) Oči mohou každou hodinu zpracovat přibližně 36 000 bitů informací

4.) Slzy nejsou tvořeny pouze vodou, jak si myslí většina lidí. Skládají se z hlenu, tuku, a samozřejmě i vody

5.) Oči se hojí rychle. Se správnou péčí trvá zhojení poškrábané rohovky jen 48 hodin

6.) Oko zaměří asi padesát věcí za sekundu. Za celý život vidí průměrně 24 milionů různých obrazů

7.) I osleplí lidé mohou ve snech vidět, neboť jejich mozek čerpá ze vzpomínek. Čím déle ale uplynula doba od oslepnutí, tím více ztrácejí sny konkrétní obrysy

8.) Každá řasa má životnost přibližně šest měsíců

9.) Lidé obecně čtou o pětadvacet procent pomaleji z obrazovky počítače ve srovnání s papírem

To bude už pro dnešní článek o očích a zraku vše. K napsání článku mě inspirovala brzká návštěva u očního, která mě brzy čeká. Doufám, že se Vám alespoň trochu líbil, a dočetli jste až do konce.

Budu moc ráda, když mi napíšete Vaše zkušenosti s očima, ať už s nošením brýlí či nějakou oční vadou! Nosíte, nebo nosili jste brýle? Byli jste někdy na vyšetření u očního lékaře? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný slunečný den, Vaše Eliss ♥