Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 242 Sůl moře

 Autor: Ruta Sepetysová

Žánr: Válečný, Historický, Podle skutečné události

Mé hodnocení: 90%

Obsah:                          Zima roku 1945.

                                      Čtyři mladí lidé.

                                      Čtyři tajemství.

V roce 1945 se válka pomalu chýlila ke konci. Poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků zoufale snaží přesunout k moři, které znamená úprk do země neomezených možností, nový začátek a tolik kýžený pocit bezpečí.

Mezi těmito uprchlíky se našla spousta lidí, kteří mají před okolím, a často i sami před sebou co skrývat. A právě mezi nimi je i nesourodá čtveřice, které svedla dohromady náhoda. Dvacetiletý Němec Florian, který prchá před sebou samým s svým svědomím, zachrání při svém bloudění lesem mladou polskou dívku Emilii před sovětským vojákem.

Tato nesourodá dvojice dojde až k velké stodole, kde se jim podaří ukrýt a potkají další uprchlíky. Mezi nimi je i mladá zdravotní sestra Joana, která bere jako své důležité životní poslání zachránit i přes hrůzy války co nejvíce lidských životů. Ale není to jen její radost z pomáhání druhým za každou cenu, nýbrž i zoufalá snaha vykoupit temné hříchy minulosti, které s sebou táhne jako těžký kámen...

Tato trojice se dá dohromady, brzy je začne pojit křehké pouto přátelství, a společně s dalšími uprchlíky se vydávají k moři, kde se již organizují přípravy lodí na velké zaoceánské výpravy. 

A právě tady se seznámíme s posledním hrdinou, námořníkem Alfredem, který pomáhá s přípravami lodí na dalekou plavbu. Alfred je horlivým členem nacistické strany a s lidmi na palubě má své zvracené plány. I když se mu jeho podřízení posmívají kvůli slabé tělesné konstituci a nepříjemné vyrážce, Alfred moc dobře ví, jaký je jeho úkol.

Cesta k vysněnému přístavu však není vůbec jednoduchá, protože nebezpečí, nejen v podobě sovětských vojáků, číhá všude. Mezi takové překážky patří i pochod zamrzlým jezerem, jehož led je velmi nestálý, a může se každou chvíli probořit.

Sůl moře je nejen syrovým válečným románem, ale také příběhem hrdinství obyčejných lidí a o nezdolné vůli přežít.


Hodnocení: Sůl moře jsem si vypůjčila z knihovny už na konci listopadu, ale stále jsem její čtení odkládala. Sice mě zaujalo téma válečných uprchlíků a recenze také nevypadaly zle, ale tak nějak jsem měla zajímavější tituly ke čtení. Tedy, alespoň jsem si to myslela.

Po dočtení poslední stránky knihy mě vážně mrzelo, že jsem si ji nepřečetla už dříve. Řadím ji totiž mezi můj virtuální žebříček nejlepších knih, které se mi kdy dostaly do rukou. Vážně.

Ze začátku jsem byla z četby lehce zmatená, protože se skáče v kapitolách mezi postavami a chvíli mi trvalo, než jsem si na tento styl psaní zvykla, ale pak to byla opravdu paráda. 

Bavily mě postavy hlavních hrdinů, vůbec není na škodu, že jich bylo více. Nijak mě to při čtení nerušilo, nepůsobilo to chaoticky, jak se tomu v některých románech děje. Nejvíce jsem fandila mladé polské dívce Emilii, nejméně sympatický mi byl Alfred, onen námořník, jeho postava byla zosobněním obrovského zla. Líbilo se mi, jak si autorka dovedla s charaktery hrdinů hezky pohrát.

Děj mě bavil, pořád se něco dělo. Myšlenkové pochody postav mě bavily, celé to bylo přirozené, a mnohdy až nepříjemně naturalistické, ale když sahám po válečném románu, musím s něčím takovým počítat. Ale zase - nejedná se o žádný krvák. 

Autorka chtěla dle svých slov ukázat válku očima mladých lidí různých národností a životních zkušeností, a tohle se jí opravdu povedlo. 

Nechci vyzrazovat zápletku, ale kniha se zabývá i událostmi na německé lodi Wilhelm Gustloff. I přes její historický význam, který je v knize popsán, si nepamatuji, že bychom se o této lodi kdy učili na základní škole, třeba v dějepise. Při čtení jsem si připadala jako naprostý neznalec historie, ale když jsem četla recenze a komentáře ke knize, můj názor sdílelo více lidí. Další plus pro autorku, že jsem se dozvěděla něco nového, a velmi zajímavého z historie.

Pokud si nebudete chtít knihu přečíst, rozhodně doporučuji si o válečné lodi něco zjistit. Je to opravdu zajímavé.

Takže kniha se mi opravdu moc líbila, konec byl napínavý a překvapivý, a pokud si chcete přečíst něco z válečného období, co není plné hrůz a násilí, tak tato knížka je rozhodně to pravé. Knize nemůžu dát jinak než krásných devadesát procent.

Na přebalu knihy jsou i tipy na další knihy autorky - V šedých tónech a Potrhaná křídla, a já se hned při příští návštěvě knihovny zeptám, zda jsou k zapůjčení i tyto romány, moc ráda bych si je přečetla.

A co Vy? Četli jste něco od autorky? Zaujala Vás podle mé recenze kniha? Máte rádi válečnou literaturu? Slyšeli jste o lodi Wilhelm Gustloff? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Eli,název si píšu,až půjdu zase do knihovny.Obsah mě zaujal a číst knihy z války mně nevadí.Od dětství chodím do knihovny a knih z války jsem přečetla hodně.V době mého dětství to byly hodně ruské válečné knihy.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě se vracím.Loď znám a viděla jsem o ni i krásný film Zkáza lodi Gustlof.Myslím,že ji máme i doma na DVD,

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za tip na zajímavé čtení, poptám se v knihovně 😊

    OdpovědětVymazat
  4. Asi to bude zajímavé, ale v dnešní době spíš vyhledávám odlehčenější žánr.

    OdpovědětVymazat
  5. Knihu neznám a zatím jsem o ní ani neslyšela, ale vypadá zajímavě, tak se po ní určitě také poohlédnu!

    OdpovědětVymazat
  6. od této autorky jsem nic nečetla, ale Zn ji a v mém okolí je hodně oblíbená :)

    OdpovědětVymazat
  7. Romány, odehrávající se za války čtu, ale tenhle, i když ho znám, jsem ještě nečetla.
    Děkuji za recenzi, hezký den. 🙂

    OdpovědětVymazat
  8. Zajimave..A deni v oblasti bychodniho Pruska na konci balky he malo unsme..

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, jsem moc ráda, že sis knihu přečetla, také se mi moc líbila! Jako první jsem četla V šedých tónech. Kniha mě naprosto uchvátila. Četla jsem ji asi před 7 lety, ale stále je na mém žebříčku na TOP místech. Přišla mi ještě lepší, než Sůl moře. Moc doporučuji a těším se na tvou recenzi!
    PS: Ohledně postav - také jsem se nemohla zorientovat, proto jsem si na papírek napsala, kdo je kdo, což mi potom hodně pomohlo :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js