Přeskočit na hlavní obsah

Záhada Tutanchamonovy hrobky

 

Včera jsem na YouTube zkoukla zajímavý dokument z cyklu Území záhad, konkrétně díl o hrobce slavného faraona Tutanchamona a údajného prokletí jeho hrobky. 

K objevu došlo v egyptském Údolí králů čtvrtého listopadu 1922, a to po dlouhém neúspěšném pátrání, které trvalo šestnáct let. Patron expedice, lord Carnavon, zrovna vydal příkaz k ukončení vykopávek, které pro něj byly finančně ztrátové, když skupinka egyptských dělníků objevila poblíž hrobky Ramsese VI. na schodiště zaváté pískem. A to se prý dělníci už jen tak z nudy dloubali v zemi, protože nikdo již nedoufal v nějaký větší nález.

O to větší bylo překvapení všech účastníků. A po týdnu vytrvalého kopání objevil vedoucí vykopávek Howard Carter ve dvacetimetrové hloubce na konci schodiště vysněný cíl - hrobku malého chlapce - faraona ze čtrnáctého století před Kristem, jehož známe pod jménem Tutanchamon. 

Ovšem rakev byla otevřena až v roce 1925, protože celé tři roky se badatelé propracovávali přední komnatou, a nalezli více než pět tisíc cenností z pohřební výbavy. 

V říjnu 1925 tedy konečně došlo k otevření rakve a následnému objevu sarkofágu, který skrýval několik rakví, a až v té poslední bylo tělo slavného Tutanchamona. Objev hrobky byl fantastický také z toho důvodu, že ji téměř neobjevili vykradači hrobů. Tedy, podle všeho tam nějací vykradači byli, ale podle mnohých odborníků je někdo nebo něco vyrušil a cennosti zůstaly na místě.

A při průzkumu hrobky a následném se prý měla začít projevovat faraonova kletba. Podle některých názorů měla stihnout každého, kdo do hrobky vstoupil, ale prý i několik egyptských pomocníků, kteří prováděli výkopové práce.

První z obětí měl být lord Carnavon, který zemřel čtyři měsíce poté, co Carter a jeho tým vstoupili do hrobky. Ten zemřel v Káhiře, a údajně v okamžiku jeho smrti zhasla ve městě na chvíli všechna světla a v Londýně se měl skácet k zemi mrtvý Carnavonův pes. Před smrtí zavyl k obloze, a následně zničehonic zemřel.

Carnarvon zemřel v hotelovém pokoji, příčinou smrti měl být zápal plic, (já jsem někde četla, že se řízl při holení a do rány se mu dostala sepse, tak nevím), a poprvé se začalo mluvit o prokletí. Carter byl smrtí svého přítele a sponzora zdrcen, proto na pár měsíců přerušil práce na vykopávkách a vrátil se až po několika měsících.





Příštích osm let pokračoval v inventarizaci majetku z hrobky, a Egypt mu dal speciální výsady.

Jenže faraonova kletba trvala i po letech, a netýkala se jen objevitelů a pracovníků na vykopávkách (mimochodem, mám doma knížku se záhadami a tam je napsáno, že většina účastníků zemřela v pokročilém věku, takže tady se o kletbě asi moc mluvit nedá. V té knížce je i přehledná tabulka a průměrný věk je sedmdesát let, a ke smrti došlo průměrně po patnácti letech od objevu. Takže tedy o nějakém zhoubném vlivu kletby se mluvit nedá.

V roce 1980 natáčela britská televizní stanice film na motivy Tutanchamonovy kletby. Burr, jeden z herců, se při natáčení zhroutil, a další, Ian McShane, si zlomil nohu při autohavárii. No, tady to také na úplné prokletí nevypadá, přeci jen dva herci, jeden psychické problémy a druhý zlomenou nohu, to bych spíše přičítala náhodě.

O dvanáct let později BBC sponzorovala seriál režiséra Fraylinga s názvem Tutanchamonova tvář. 

Během filmování štáb natáčel také v káhirském muzeu, ale posléze zjistili, že natočený film je bez záznamu, a úplně prázdný. Při natáčení přímo v hrobce jim na dvacet minut přestala jít světla, přesně v tu vteřinu, kdy se Frayling zmínil o faraonově kletbě. Brzy poté náhle přestal dýchat a život mu podle jeho slov zachránila pouze duchapřítomnost manželky. 

Aby toho nebylo málo, v hotelovém výtahu se propadl o jednadvacet pater, když se přetrhlo lano. Zvláštní je, že jsem nenašla žádný časový odstup těchto událostí, takže nemůžu tak nějak posoudit, jestli to spolu souvisí, či se opět jednalo jen o náhodu.

Abych byla upřímná, k celému tomuto prokletí faraonovy hrobky jsem skeptická. Ač jsem člověk milující záhady a tajemno, tak si myslím, že v tomto případě se o kletbu nejedná. U natáčení filmů šlo o nehody spojené s natáčením, ale s těmi nešťastnými událostmi při objevu hrobky a třebas i smrti lorda Carnavona mohlo jít o čistě fyzikální jevy.

Někde jsem četla, že se mohli při výstupu do hrobky nadýchat plísní a jedovatých plynů, které se po celé ty roky kumulovaly v prostředí hrobky (různé balzamovací směsi, prach, rozhodně nic příjemného), a mohlo to neblaze působit na jejich zdraví, třeba i ten lord Carnavon, ten měl mít prý před návštěvou Egypta podlomené zdraví, takže toto mu mohlo jen přitížit. Navíc zjevně nepoužívali ochrany dýchacích cest, že ano, takže nadýchat se tam mohli čehokoliv.

Ale i tak je celá ta záležitost s Tutanchamonovou hrobkou ohromně zajímavá, ty poklady jsem úžasné. Možná budu působit jako škarohlíd, ale nebylo by lepší nechat nalezené ostatky tam, kde jsou, a ne rušit dávno mrtvým věčný spánek a pak je a jejich poklady cpát do muzeí, abychom je tam mohli zvědavě okukovat?

Vím, že je to kus historie, ale i tak.

V roce 2006 jsem byla v Brně na výstavě Tutanchamon, moc si to teda napamatuju, protože mi bylo devět, dnes bych podobnou návštěvu už ocenila více, i když se samozřejmě jednalo jen o repliky originálu.




Co si o Tutanchamonově prokletí myslíte Vy? Je to celé jen shoda okolností, nebo má opravdu dávno mrtvý faraon nějakou zvláštní, nadpřirozenou moc? Mohli se výzkumníci nadýchat jedovatých plynů, které jim způsobily vážné zdravotní potíže? Byly snad i podivné události při natáčení seriálu jen běžnými nehodami při nátáčení?

Budu moc ráda, když mi napíšete do komentářů Vaše názory!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Z replik na výstavách si běžný návštěvník moc faraónovu kletbu neužije, to dostane maximálně škytavku :-). Já bych v tom jako obyčejně žádnou velkou záhadu neviděl, média si kvůli povzbuzení chuti svých zákazníků vymýšlela romantické blbosti vždycky, nejen dnes. Ale tím samozřejmě nechci pominout, že dlouhodobou práci v tisíce let uzavřených stísněných, temných a extrémně prašných prostorách, navíc za tiché přítomnosti dávných lidských ostatků, rozhodně nepovažuji za něco, co by člověku dvakrát vylepšilo zdraví a imunitu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš třeba reklamu na prostředky na hubení faraónů?
      (Mravenec faraon je nebezpečný zejména vinou roznášení chorob a kontaminace potravin. Je všežravý a nelze jej hubit insekticidy, jelikož toto počínání je rozežene po celém objektu. Je možné přerušit cestičky mravenců medem, zubní pastou či lepidlem, anebo je posypat prostředky k tomu určeným či sypkou kyselinou boritou /Wikipedie/)

      Vymazat
  2. také jsem byla v Brně na té výstavě :) jediné, co si pamatuji je ta maska :) ale četla jsem, že by příští rok mohla být výstava zase v ČR, ale nevím, jak to vypadá teď s touto situaci :/

    jinak si myslím, že je to vše jen přikrášlené, aby nějaké kletba byla :)

    OdpovědětVymazat
  3. V mládí jsem chtěl být egyptologem.
    Hlavně mne fascinovaly pyramidy. Hltal jsem tenkrát von Dänikena a jeho teorii o pyramidách. Ale mimozemšťani nepřiletěli. Takže jsem byl z toho otráven.

    OdpovědětVymazat
  4. No, kdyby ta kletba vypadala jako ta ve filmu Mumie, tak bych zbystřila. Ale jinak asi ne :).

    OdpovědětVymazat
  5. Na toto téma jsem toho přečetla dost a viděla i filmy.Baví mě záhady a více to nepitvám
    Měj hezký den

    OdpovědětVymazat
  6. Na té výstavě v Brně jsem byla před lety také. :) Ano, i já věřím tomu, že výzkum hrobek musel být extrémně nebezpečný právě kvůli plísním a jedovatým výparům, takže bych se vůbec nedivila nevolnostem ani případným úmrtím. Navíc Egypt sám o sobě musel být pro Evropany náročný, už jen to horko, kontaminovaná voda apod. Ale přesně jak píšeš, dávat do kontextu události při natáčení filmu s prokletím faraona, to už mi přijde jako cílené hledání neexistujících souvislostí. Kdo ví, zda to není spíše sebenaplňující proroctví, že se účastníci natáčení tak báli, že dělali chyby/nehody z nepozornosti.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js