Mezinárodní den antikoncepce

 Na dvaadvacátého září připadá každoročně Mezinárodní den antikoncepce. Když jsem pátrala po historii tohoto významného dne, překvapilo mě, že jen o čtyři dny později je Světový den antikoncepce. Což je trochu zvláštní, protože se v podstatě jedná o to samé, jen s poupraveným názvem.

Moderní antikoncepce, ať už ve formě pilulek, různých nitroděložních tělísek či obyčejných kondomů nám dává velkou moc nad tím rozhodnout, kdy a jestli vůbec se staneme rodiči. Samozřejmě, žádný druh ochrany není stoprocentní, ale lepší něco, než nic. Některé druhy nám mohou pomoci i od přenosu různých pohlavních chorob, což je též důležité. Ovšem, to nejspolehlivější antikoncepcí, jak nám jednou říkal na střední na přednášce pan docent - je nemít sex. Jednoduché, ale pro většinu populace nesplnitelný úkol. Sex s člověkem, kterého milujeme, je přeci tak fajn, člověk si při tom užije, uvolní se, a hlavně to partnerské soužití náramně posiluje.

Já jsem měla prvního přítele až v devatenácti, a jsme spolu dodnes. Byla jsem tehdy dost nezkušená, ve spoustě věci naivní, a i přes veškerou osvětu jsem otázku ochrany, ať už ve formě pilulek či kondomu, neřešila. Přítel je o hodně starší, tak mě ujišťoval, že si dá pozor, že se nic nemůže stát. A opravdu to dodržel, a vlastně tak fungujeme dodnes. Myslím, že když se dva dospělí lidé rozumně domluví na tom, jak to správně udělat, aby se stoprocentně nemohlo nic stát (není to tak těžké, a po sexuální stránce člověk nijak nestrádá), tak to může fungovat i bez antikoncepce.

Tím neříkám, že je špatné se chránit, rozhodně nikoho k ničemu nenabádám, každému vyhovuje něco jiného, že ano.

Po půl roce chození jsem se tehdy ale stejně rozhodla, že si nechám napsat antikoncepci ve formě pilulek. Říkala jsem si, co kdyby náhodou něco. Přítel mi řekl, že je to moje rozhodnutí, že když chci, tak ať je beru. Šla jsem tedy k doktorovi, a ten mi předepsal pilulky Sunya. Balení bylo myslím na tři měsíce, ale prý pokud mi bude vyhovovat, může mi pak psát recept na půl roku. Tabletky jsem si vyzvedla v lékárně, doma jsem si pečlivě pročetla příbalový leták a čekala na dobu, až je začnu brát. Fajn bylo to, že v platíčku byly napsané dny, pěkně rozvržené šipky, aby člověk nezapomněl, a navíc i jakési placebo tablety, aby tu byl prostě ten návyk, že si vezmu prášek a fakt na to nezapomenu.

Tableta se musela brát ve stejnou denní dobu, nejlépe ve stejnou hodinu, já si to tehdy nastavila na večer, protože jsem chodila ještě na učňák, jednou jsem vstávala dřív, jednou později, zkrátka večer mi to vyhovovalo lépe.

První čtyři měsíce bylo celkem v pohodě. Tak trochu mi ale připadalo, že mě ten sex už tolik nebaví a že je to celé takové o ničem, zkrátka že už to tolik neprožívám. Doufala jsem ale, že se to časem nějak upraví. 

Jenže za dva měsíce se přidaly ještě horší problémy, a to šílené bolesti prsou. Toto jsem nikdy předtím nezažila, to nebyly takové ty předmenstruační bolesti, toto bylo o hodně silnější. Na bolest nezabíraly žádné léky, nakonec jsem bolestí brečela v posteli stulená v klubíčku a nevěděla, co mám dělat. Dobrala jsem poslední plato a další si už nevzala. A bylo po problému.

Zato se mi, snad tou hormonální antikoncepcí, objevily další zdravotní problémy. Co měsíc se mi na vaječníku objevila cysta. Doktor mi to vždy přeléčil Thiaminem (vitamin, který beru preventivně dodnes), cysta pak vždycky praskla a na chvíli byl klid.

Jenže tyto problémy se stále vracely. Doktor jen lakonicky poznamenal, že je to normální, že k výskytu cyst mám prostě jakési dispozice. Ovšem už by mi asi nevysvětlil, proč jsem až do devatenácti let žádnou nikdy neměla a začalo to až v s vysazením antikoncepce. Ona ta cysta vlastně není nic tak ojedinělého, ale dost to bolí, hlavně to, jak nakonec praskne, takže se tím komplikuje jak milostný život, tak třeba pro mě, která je zvyklá pravidelně cvičit, to byl oříšek, nehledě na to, že přeci to, že mi cysta rozhodila cyklus, taky není moc příjemné, že.

Když jsem tam se stejným problémem byla už posedmé (Bylo mi to už trapné, fakt,) tak mi pan doktor doporučil začít brát znovu antikoncepci. Když jsem mu vysvětlila, že jsem měla velké bolesti, tak prý, že mi napíše slabší. Sice se mi do toho nechtělo, ale říkala jsem si, že to bude třeba lepší. Tentokrát už bolesti přišly po dvou měsících, takže zbytek prášků jsem šla vrátit do lékárny. Cysty se objevily znovu, ale začala jsem brát Thiamin jako prevenci. Dříve jsem brala tři denně, dneska už beru jeden každé ráno, a mám klid. Bohužel hormonální antikoncepce fakt asi není pro každého, a lékař by měl prý před každým vypsáním receptu udělat vyšetření z krve, jestli by dotyčná mohla vůbec tyto pilulky brát.

Já mám třeba už od osmnácti problém s křečovými žilami, doktor se mě na to ale při vyšetření nikdy nezeptal. Jasně, asi jsem mi to mohla říct, ačkoliv mi pilulky tyto občasné bolesti nezhoršily. Ale i tak je při užívání antikoncepce zvýšené riziko trombózy žil. 

Hormonální antikoncepce je fajn v tom, že se může žena rozhodnout, teď nechci dítě, fajn, beru prášky. Ale bohužel sebou nese i rizika, která se však nemusí týkat všech, ale je vždy lepší se poradit pořádně s lékařem, zda je pro mě toho opravdu vhodné a nemůže mi to ublížit. Mám ale spoustu kamarádek, co berou hormonální antikoncepci třeba i více než deset let v kuse, jsou spokojené a vyhovuje jim ten pocit klidu a jistoty.

Pro mě to ale není, jsem spokojená i bez prášků a chráním se jinak. A to si nemyslím, že bych byla nezodpovědná, prostě to mám vyřešené jiným způsobem. Je ale komické, že mi lékař při každoroční preventivní prohlídce další antikoncepci skoro nutí, a pomrkává na mě s tím, jestli chci být těhotná. Jako by to, že neberu hormonální antikoncepci muselo nutně znamenat to, že musím být hned za týden těhotná. 

Je to všechno jen o lidech. I kamarádky se často diví, že to funguje, když neberu prášky. Ono to ale jde. Stopové množství antikoncepce se dostává močí do odpadních vod, zde má neblahé účinky na pohlavní život některých mořských živočichů, například žab. I když se voda vyčistí a přefiltruje, stopové množství antikoncepce se stejně dostane k nám zpět, a to ve formě pitné vody. Sice je to stopové množství, přesto to ale asi není úplně v pořádku.

Co si o tomto myslíte Vy? Věděli jste, že je Mezinárodní den antikoncepce? Je lepší se chránit kondomem či pilulkami, případně obojím, nebo vůbec ničím? Jaké máte zkušenosti s hormonální antikoncepcí Vy, milé dámy? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Toto video od jedné mladé slečny, která popisuje to, co se jí dělo po vysazení antikoncepce, si určitě pusťte, protože je pěkně zpracované a myslím, že slečna popisuje svou reálnou zkušenost. Je dobré, že vznikají taková videa a mladé slečny se na problematiku antikoncepce mohou podívat i z té temnější stránky.