Přeskočit na hlavní obsah

Mezinárodní den zdravého spánku

 Spánek patří neodmyslitelně k našemu životu. Někdo si ho dopřává více, někomu stačí třeba jen šest hodin a je po ránu jako rybička. U každého z nás je to individuální. Ale sedm až osm hodin je takový základ.



A na jednadvacátého března, což je pěkně symbolické, protože je to zároveň první jarní den, připadá právě i Mezinárodní den zdravého spánku. Zdravý spánek totiž bohužel není pro každého člověka samozřejmostí, vzhledem k uspěchané době plné nejistoty, velkého pracovního nasazení, což spěje ke stresu a depresím, což je hotový zabiják spánku.

Já zatím naštěstí se spánkem žádné problémy nemám. Chodím spát celkem brzy, kolem deváté večer, protože do práce vstávám už po čtvrté hodině ranní. Nebyl pro mě takový problém si na brzké vstávání zvyknout, protože jsem chodila do školy na praxi do pekárny už na půl šestou, a vstávala jsem pátou ráno, abych stihla autobus.

Ale nebylo jednoduché si na vstávání na praxi zvyknout. Ze začátku mi byla hlavně hrozná zima, takhle po ránu, ale rychle jsem si zvykla a pak už mi to nedělalo žádné větší problémy. Zvykla jsem si i na vstávání do práce, a často se vzbudím ještě před zazvoněním budíku. Dokonce i když jsem byla ještě před pár dny na nemocenské, budila jsem se skoro přesně tak, jak by mi zvonil budík, ale naštěstí se mi pak podařilo znovu usnout.

Mám spánek ráda. O víkendu si ráda poležím v posteli třeba i do osmi, ale i tak vstanu vždycky dříve, protože kolem šesté venčím psa. Ale jdu si pak znovu lehnout. Vyhřátá postel je přeci tak fajn, hlavně když je venku škaredě a můžu se zachumlat do peřin a číst si nějakou pěknou knížku. Před spaním si vždy vyvětrám a zatáhnu žaluzie, protože třeba v létě chodím spát i za světla a to je pro mě rušivý element.

Přirozený spánek je ten nejzdravější a člověk se po něm cítí zdravě osvěžený. Před šesti lety, kdy jsem začala řešit svůj tehdejší problém s poruchou příjmem potravy, jsem navštívila psychiatričku a ta mi napsala dvoje antidepresiva. Dnes vážně lituju, že jsem je vůbec začínala jíst, protože tím se moje problémy ještě prohloubily.



Ty jedny prášky byly na spaní. Napsala mi je i přesto, že jsem neměla žádné problémy se spánkem, ale měly stimulovat chuť k jídlu. Bohužel už si nevzpomenu na jejich název, ale byly to malé žluté pilulky hořké chuti. 

Večer v osm hodin jsem si vzala půlku tabletky a šla spát, protože jsem se cítila po chvíli strašně unavená a ani nevím, jak jsem usnula. Ranní probuzení bylo ale pěkně drsné. Bylo mi hrozně. Nevolností se mi zvedal žaludek, točila se mi hlava, do toho jsem měla hrozný hlad a únavou mi padala víčka, i když jsem spala více než osm hodin.

Nemohla jsem se po ránu vzpamatovat. Jako by mě kopl kůň. Jedinou výhodou byl tedy hrozný hlad, snědla jsem všechno na co jsem přišla, ale pak jsem musela jít znovu na dvě hodiny spát. Ještě že byl víkend a já nemusela do školy, protože nevím, jak bych tam fungovala. Prášek jsem si vzala i další večer, ale ráno to bylo stejné, proto jsem se rozhodla léky nebrat.

Nedovedla jsem si představit, jak bych mohla normálně fungovat. Jedině že bych chodila spát v pět hodin, abych se stihla ráno vzpamatovat. Mám ráda svůj přirozený spánek, a dokud si ho můžu užívat, nehodlám brát žádné léky. 

Léky na spaní fungují v podstatě jako takový vypínač, který vypne určitou část mozku. Podle odborníků se člověk může stát už po pár dnech na těchto lécích závislý. Jde o to, že si zvykneme na určitý rituál, kterým je spolknutí pilulky před spaním, a pokud si ji nedáme, může vzniknout problém s usínáním. Jsem ráda, že už žádné léky neužívám ani je nepotřebuji, protože není nad zdravý spánek.



 Připravila jsem pro Vás pár rad z internetu pro zdravý a spokojený spánek:

1.) Důležité je prostředí, ve kterém spíme. Ložnice by měla být vyvětraná, tichá, s teplotou do dvaceti stupňů Celsia. Tato místnost by měla sloužit pouze ke spánku, případně k sexuálnímu životu

2.) Před spaním bychom neměli konzumovat těžká jídla. Naposledy bychom měli jíst dvě až tři hodiny před spaním

3.) I spánek by měl mít svou pravidelnost. Měli bychom se snažit uléhat vždy ve stejnou hodinu, protože tím pádem si sladíme vnitřní hodiny a časem budeme ve stejnou dobu i vstávat

4.) Před spaním není vhodné pít kávu, energetické nápoje a alkohol. Také bychom neměli kouřit, protože tělo se přirozeně detoxikuje a to brání rychlému usnutí

A nakonec tu mám pár zajímavostí o spánku jako takovém, o kterých jste možná ani nevěděli:

1.) Nejdelší zaznamenaná doba člověka bez spánku je jedenáct dní

2.) Během spánku není možné kýchat

3.) Více než polovina Čechů chodí spát již před půlnocí

4.) Nedostatek spánku může způsobit váhový přírůstek až jeden kilogram za týden

5.) Kočky prospí až sedmdesát procent života

A co Vy? Věděli jste, že je Mezinárodní den zdravého spánku? A spíte dobře, nebo máte potíže s usínáním? A co si myslíte o lécích na spaní? Nemůžou člověku spíše ublížit? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Milá Ellis, nevěděla jsem, že je Mezinárodní den zdravého spánku, tak nám všem přeji už dopředu Dobrou noc!
    Teď nám pomáhají k dobrému spaní pořádné procházky - to je asi nejúčinnější pomůcka, co znám :)
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  2. Jestli se při nedostatku spánku přibírá, tak ze mě bude brzy obří koule! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tak já se dneska vyspala dobře :) Ale problémy se spánkem znám také moc dobře a o to horší bylo, že mi absolutně vůbec nezabíraly prášky na spaní, takže smůla. Jen doufám, že už je to pryč, ťuk, ťuk. Jinak mě hodně pomáhá chodit spát před půlnocí, ideál kolem 21:30-22:00 a před spaním si vyvětrat.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem spáč ranní - chodím spíš pozdě spát a ráno si ráda přispím. Teď si na HO užívám toho, že můžu spát déle, když ušetřím čas strávený jinak cestou do práce.

    OdpovědětVymazat
  5. O Mezinárodním dni spánku jsem nevěděla a taky ty zajímavosti mě zaujaly :) Já mám teď problémy se spánkem ale právě takové, že spím až moc :( Spím 9-10 hodin přes noc, jenže po vyvenčení psa, snídani atd. spím většinou do oběda zase a po obědě taky, než jdu znovu vyvenčit pejska. Blbé je, že se nebudím vyspaná, ale taková oblbnutá. Bohužel musím brát léky, které nejsou přímo na spánek, ale taky jej ovlivňují. A s tím teď nejde nic dělat. Doktor říkal, ať spím, když potřebuju. Ale tohle je vážně na nic...

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám problém s usínáním už delší dobu. Beru půl prášku na spaní, ale vzhledem k tomu, že mi ta půlka stačí, tak snad ještě nejsem závislák. Někdy to jde i bez něj. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  7. O tomhle svátku jsem čilou náhodou v pátek četla u někoho na stories, takže jsem o něm věděla. Doufala jsem, že o něm napíšeš článek :)
    To vstáváš opravdu hodně brzo :O!
    Na střední jsem mívala dva roky nultou hodinu, takže od sedmi. Ve třeťáku to byl tělák a ve čtvrťáku biologie. Člověku se na začátku vstávat nechce, ale časem si zvykne. Ten tělák byl docela záhul. Občas jsme chodili i na stadion, když bylo 0° :D nic moc teda... Ale pak je člověk napumpovaný na celý den, takže se nemusí bát, že by v dalších hodinách usínal. Jiné to bylo s biologií. Ta mě moc neprobrala a to jsem měla v ten den do čtyř odpoledne, kdy poslední 2 hodiny byl maturitní předmět, u kterého jsem musela dávat pozor. To byly zabijácké dny... :/
    Naštěstí se spánkem nemám problém. Spím opravdu hodně ráda a okolí to o mně ví :D. Jsem spíše sova, ranní ptáče určitě ne. Nevadí mi jít spát déle, radši si ještě něco udělám do školy (nevadí mi ani večerní učení), než abych vstávala o hodinu dřív :D
    Leník

    OdpovědětVymazat
  8. Mi spánek neskutečně rozhodilo první těhotenství a pak na to plynule navázalo docela dost let následujícího nočního vstávání k dětem, takže jsem měla časem vypěstovanou celkem solidní poruchu spánku. Ale proti práškům na spaní jsem šprajcnutá, řešila jsem to spíš bylinkami. Ovšem nejvíc pomohlo, když už za mnou v noci nikdo nechodil a měla jsem po x-letech klid :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ellis, zdravím. Já mám se spánkem dost problém. Spím hodně málo, ale ne že bych nechtěla spát víc. Prostě to nejde a jsem pak jak když mě flákne kladivem. Musím mít absolutní klid, zatáhlé žaluzie a ještě závěsy, v uších vatu a spát sama. Piju bylinky na spánek, používám vonné olejíčky, pouštím si relaxační muziku, autogenní trénink před spaním. Můj muž usne ihned když si lehne, ať je večer nebo den. Říká, že spí i za mě...Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Já se spánkem problém nemám. Pokud mi ho něco nenarušuje. Třeba televize od babičky, která má ložnici přímo pod naším pokojem. To potom usínám hodně dlouho. Většinou si ale před spaním čtu, nebo poslouchám hudbu - to mě spolehlivě ukolébat ke spánku. Snažím se chodit spát nejpozději v deset. Ne vždycky to ale jde.

    OdpovědětVymazat
  11. na toto jsem přišla nahodou na FB o tom psali dost mě to překvapilo a potěšilo :D
    super článek

    OdpovědětVymazat
  12. Na tohle téma moc doporučuju knížku Proč spíme. Je to skutečně fascinující čtení, které s člověkem může i docela zamávat, protože velmi průkazně ukazuje, jak je dostatek spánku hrozně důležitý, no, vlastně úplně pro všechno.

    OdpovědětVymazat
  13. Stačí mi pootevřít okno v ložnici a za chvíli spím. Pokud ale přetáhnu dobu, kdy jsem zvyklá chodit spát, pak mi dlouho usnout nejde.

    OdpovědětVymazat
  14. Já jsem několik let prášky na spaní brát prostě musela. Pracovala jsem v restauraci s prodejem i do okénka, do půlnoci. Než jsem uklidila zbylé suroviny, trochu poklidila atd. Dostala jsem se domů kolem 2h. Časem jsem nemohla spávat, úplně se mně spaní rozhodilo. Takže nezbylo než zajít k psychiatrovi a ten mně léky hned napsal. Byla to úleva. Někdy to prostě jinak nejde.

    OdpovědětVymazat
  15. Ty rady jsou bezva. Jenže když chodíš na směny, včetně nočních, stejně si ten spánek rozhodíš.

    OdpovědětVymazat
  16. Ty jsi tedy ranní ptáče! Já mám svůj přirozený biorytmus posunutý hodně do noci, tak bych nejraději vstávala až mezi osmou a devátou, ale to moc neladí s pracovní dobou.

    Dobře, že jsi prášky přestala brát a podařilo se ti problém vyřešit jinak.

    OdpovědětVymazat
  17. Chtěl jsem napsat, že spím jako dudek. Ale poté, co jsem si vygůgli:
    "A že při vzniku úsloví „spí jako dudek“ nehrála roli údajná nečistota v ptačích hnízdech, ale šlo o zápach. Samice dudků sedící v hnízdě totiž brání hnízdo před nepřítelem tím, že proti němu z kostrční žlázy vystřikují tekutinu, jejíž pach je velmi podobný pachu pokakaného, a tudíž tvrdě spícího dítěte." raději oznamuji, že spím dobře.

    OdpovědětVymazat
  18. Prášky na spaní jsem nezkoušela a snad to tak bude i dále. Cca půl roku jsem se spaním měla problémy, nehledě na to, že i teď občas jdu spát o půlnoci. Ale co jsem dostala lapače snů mám klid, spí se mi dobře. Ještě se naučit chodit dříve spát. :-) Samozřejmě v pokoji si větrám a topení ani nepouštím i když byly mrazy, protože by se tam nedalo dýchat. :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Co se týče prášků, člověk by s nimi měl být opatrný. Mamka na spánek bere kozlíkové kapky, protože má se spánkem problémy. Ty jsou dobré hlavně na psychické zklidnění. Vůbec jsem nevěděla, že je den zdravého spánku. Já mám někdy problém usnout, ale naštěstí většinu času spím bez potíží :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula