Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 205 Chromozom 6

 Autor: Robin Cook 

Žánr: Thriller, Krimi z lékařského prostředí 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Patolog Jack Stapleton, který pracuje v newyorské márnici, má před sebou nový, zajímavý případ. Neznámým atentátníkem byl zabit Carlo Franconi, jedna z hlavních postav tamního podsvětí. Franconiho smrt může zkomplikovat život spoustě lidem.

Jack se svou kolegyní Laurie se nemůžou dočkat, až se pustí do pitvy, protože se dá očekávat, že Franconiho smrt vzbudí velký zájem médií. Jenže když otevře Jack chladící box, kde má být mrtvola uložena, najde ho prázdný. Jacka, který je znám svým sarkasmem, tento kousek spíše pobaví, zato Laurie je rozhořčená. Jak mohla mrtvola zmizet, když márnice je i v noci střežena hlídači a o všech přijatých i následně předaných mrtvolách pohřebnímu ústavu se píší přesné záznamy?

I Jacka však přejde humor, když mu na stole přistane zohavená mrtvola, tedy spíše jen torzo trupu ožrané od ryb. Podivné je, že mrtvole chybí játra, která byla ale odstraněna s chirurgickou přesností. A Jack brzy zjistí, že má před sebou Franconiho ostatky. Proč by však někdo mrtvole kradl játra? Když se pustí i s Laurie do dalšího pátrání, jsou zastrašeni místní mafií.

Stopy ale vedou mnohem dál, až do Rovníkové Guiney, do města Kogo, které je zarostlé zelení, a jeho větší část tvoří džungle.

Je tu ale také velká laboratoř, která ve spolupráci s veterinárním centrem provádí podivné genetické pokusy na zvířatech. V čele veterinárního centra stojí vychytralý technik Bertram, který je pověřen starostí o primáty, a to sice o bonoby, o blízké příbuzné šimpanzů. A biolog Kevin Marshall objevil něco děsivého a převratného, co úzce souvisí s chromozomem 6, a co může změnit budoucí vývoj lidstva.

A Jackovi a jeho kolegyni to nedá, a nakonec se rozhodnou spolu s Jackovým nejlepším přítelem Warrenem, se kterým hrají basket, vypravit se právě až do Afriky. Jenže nemají nejmenší tušení, s kým se zapletli. Je totiž i něco mnohem horšího než mafie, a to sobecký finanční magnát, který se pro peníze neštítí ničeho, a to ani rafinovaného zločinu!

Uspěje Jack se svými přáteli pří pátrání, nebo skončí ve spárech místních obyvatel?



Hodnocení: Robin Cook a jeho knihy pro mě nejsou žádnou novinkou. Před pěti lety jsem měla období, kdy jsem jeho knížky doslova hltala a vypůjčila jsem si všechny, které byly v knihovně k dostání.

A protože teď chodím do dvou knihoven, tak v té větší je velký výběr knížek právě i od Cooka, takže jsem neváhala a několik jsem si jich vypůjčila. Knihy z lékařského prostředí mě baví, a moc oceňuji to, že na konci knížky je slovníček lékařských pojmů, které nejsou laikovi úplně srozumitelné, například právě chromozom je podlouhlá struktura v buněčném jádru, která obsahuje DNA.

Knížka mě chytla už od začátku, vůbec mi nevadilo, že kapitoly přeskakují mezi New Yorkem a Afrikou, obě části do sebe totiž nakonec skvěle zapadly. Vyprávění rychle plyne, v knížce nejsou vyloženě nudné a ano moc "okecávací" pasáže. Autor píše opravdu zajímavým stylem. 

Některé postavy pro mě již byly staré známé, právě s Jackem a Laurie jsem se setkala již v předchozích románech, a opětovné setkání s nimi bylo opravdu příjemné.

Knížka se mi líbila, sice byla trochu jiná než předchozí Cookovy romány, nebylo tam moc prostředí nemocnic a jiných zařízení, zato se čtenář seznámil s prostředím Afriky a horkem tropické džungle.

Chromozom 6 se mi líbil, od knížky jsem sice dostala něco trochu jiného než jsem čekala, ale i tak hodnotím vysoko, a pokud máte rádi thrillery z lékařského prostředí, knížku si rozhodně přečtěte!

A co Vy? Četli jste nějakou knížku od autora? A máte rádi knihy z lékařského prostředí, nebo raději sáhnete po jiném žánru? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Tuším, že jeden titul jsem kdysi od autora četla, jinak jsem spíš stará konzerva a upřednostňuji krimipříběhy z počátku minulého a předminulého století :).

    OdpovědětVymazat
  2. Zní to moc zajímavě! :) Od tohoto autora jsem tuším zatím nic nečetla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem několik knížek od Cooka kdysi přečetla, ale teď už dlouho nic

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem od autora nic nečetla, ale tuším, že prababička ano a líbily se jí.
    Z lékařského prostředí, nebo spíš často s tématem lékařství, píše knihy Jodi Picoult, kterou mám moc ráda. 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Autora znám, právě jsem dočetla jeho knihu Osudná léčba. Knihy z lékařského prostředí mám ráda, takže tímto díky za tip ☺

    OdpovědětVymazat
  6. Cook byl za komunistů docela oblíbený, u nás vycházel.. Ale po delší době měl člověk pocit, že všechny jeho k ihy jsou na jedno brdo..

    OdpovědětVymazat
  7. Žadnou knížku jsem od autora nečetla, ale vím, že jsem jich pár zahlédla v knihupectví. Mě lékařské prostředí nevadí, studuju to :D Takže mě nějaký chromozom nepřekvapí :) Příběh se mi ale moc líbí, asi přidám knížku na čekací listinu :D

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  8. Od tohoto autora mám doma 6 knih,ale tahle je asi nová.Zaujala by mě.Zapisuji,až půjdu příště do knihovny ráda bych si ji půjčila.
    Měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
  9. Od Cook jsem ještě nikdy nic nečetla. Má tolik knih, že nevím, kterou bych měla začít, ale popravně mě moc neláká. Takže jde autor mimo mě. I když některé anotace vypadají dobře, tak mě lákají spíše jiné knihy :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Eliss,
    já jsem několik knih zkoušela číst, ale musím říci, že mě to vůbec nebavilo. Mám je na databazeknih.cz v bazaru, třeba si je někdo koupí. Jinak je mi lékařské prostředí sympatické:-) Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥