Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Den učitelů

 Osmadvacátý březen je ve znamení Dne učitelů. Tento svátek se tradičně připomíná v Česku a na Slovensku. Školou povinní jsme byli všichni a každý z nás měl štěstí jak na dobré, tak na ty horší pedagogy.  Já si tedy nemůžu stěžovat - alespoň co se základky týče. Tam byly učitelky moc fajn, hlavně tedy ty starší. Dnes jsou některé už ve věku mé maminky - po šedesátce - a když se někde po vesnici potkáme, je to moc příjemné setkání. Moje třídní učitelka, která mě měla ve druhé třídě, je  v sociální komisi, a tak byla i na vítání občánků, kde jsme byli s Julinkou. Bylo to opravdu fajn.  Ale za svých dětských let jsem to tak pochopitelně nevnímala. Z učitelů jsem měla respekt, a z některých dokonce strach. Vadila mi přílišná přísnost, ale ono to bylo potřeba, protože někteří spolužáci byli pěkná kvítka, a já taky nebyla, hlavně na prvním stupni, zrovna svatá. Valná část učitelů na základce byla v předdůchodovém nebo dokonce už důchodovém věku. A to bylo právě fajn, mám p...
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 378 Opona

  Autor: Agatha Christie Žánr: Detektivní  Mé hodnocení: 90%  Obsah: Poslední případ Hercula Poirota. Arthur Hastings, věrný přítel a pomocník slavného Hercula Poirota, se po dlouhých letech vrací na místo, kde se ti dva poprvé setkali a vzniklo tak pevné přátelské pouto a krom toho také vzájemná spolupráce na řešení těch nejspletitějších zločinů.  Mezitím proběhly dvě světové války, svět kolem se hodně proměnil, ale vraždy a zločiny zůstaly stejné. Teď kapitán Hastings míří na zámek Styles. Tedy, on už to není zámek, teď je namísto něj postaven penzion. Vlastní jej plukovník Luttrell se svou ženou. A krom toho zde přebývá i nejmladší Hastingsova dcera Judith, která pracuje jako asistentka doktora Franklina, který sem přivezl i svou churavou manželku.  Krom toho k penzionu Styles váže Hastingse i další vzpomínka. Potkal zde svou budoucí manželku, která bohužel již před lety zemřela, prožili spolu úžasné roky. A právě sem se teď kapitán vrací, takříkajíc na místo...

První jarní dny

 Přede dvěma dny oficiálně začalo jaro, a venku je to znát. Svítí sluníčko, je krásně teplo, a to nám na začátku týdne napadl sníh, který je už ale zase pryč. Tak jsem zvědavá, zda krásné a teplé počasí vydrží, protože je to třeba. Hodně teď větrám, protože bytovka po povodních ještě pořád vysychá. Plísně jsme se snad zdárně zbavili, přítel ji oškrábal, vystříkal Savem a nakonec to zalíčil, takže doufám, že to bude v pořádku.  Sousedi měli třeba plesnivý celý pruh za pohovkou, což je teda taky radost. Hodně se teď u nás bagruje, opravuje a uklízí, ale na ty smutné hlinité plochy navozené zeminy je smutný pohled. Potrvá, než se to zase krásně zazelená, a rve mi srdce když místa, která jsem milovala, už neexistují, nebo jsou úplně jiná.  Chodíme teď hodně s Julinkou ven, včera jsme byli i s přítelem na prvních jarních trzích ve městě. Stánků bylo docela dost, koupili jsme si zase med od místního včelaře. Tentokrát mi ale chybělo více stánků s občerstvením, ale jinak tu bylo...

Mezinárodní den zdravého spánku

 Zdravý a dostatečný spánek není pro každého z nás zdaleka samozřejmostí, a proto je fajn, že si jednadvacátého března můžeme připomenout Mezinárodní den zdravého spánku. Jako dítě jsem problémy se spánkem nemívala. Moji rodiče byli hodně zásadoví v tom, abych chodila včas spát. Kolem deváté večer už jsem byla v posteli, a ráno se mi opravdu dobře vstávalo.  V pubertě jsem si začala kupovat hodně ledové kávy - takové ty levné v kartonu - a zdravému spánku byl konec. Tehdy na mě ty kávy působily dost neblaze, i když jsem si je dala chvíli po obědě, nemohla jsem v noci ani zaboha usnout. Nebyla jsem zvyklá na kofein, a i když v těchto kávách ho zase tolik asi nebude, pěkně to se mnou zatočilo.  Skoro celou noc jsem proseděla na chodbě a koukala na želvy v akváriu. Byl to hrozně divný pocit a ráno to nebylo vůbec pohodové probuzení, nakonec jsem spala v kuse asi dvě hodiny. Dlouhé roky jsem kávu nepila, protože když jsem si ji dala, neudělala mi jednak dobře fyzicky, a pořád...

Knižní recenze 377 Čistič

  Autor: Vladimír Zlý Žánr: Detektivní  Mé hodnocení: 80% Obsah: Začátek června roku 2021 byl v Havířově hlavně ve znamení polevujících epidemických opatření proti novému koronaviru, což přišlo jeho obyvatelům vzhledem k slunečnému počasí opravdu vhod. Konečně se zase otevřely venkovní zahrádky, nebyla plošná povinnost nosit respirátory, ale bohužel to s sebou přineslo i stinné stránky. V ulicích zase začala intenzivněji bujet zločinnost. Krom běžných krádeží a rvaček místních pobudů ale začne docházet k brutálním vraždám, které otřesou i zkušenými policisty. Někdo si vzal na paškál místní bezdomovce, feťáky a další ztracené existence. Jedná se o sadistu, jakého město nepamatuje. Třiadvacetiletý nezaměstnaný feťák je nalezen zardoušený, se zlomeným vazem, s obličejem rozmláceným na kaši a navíc injekční stříkačkou vpravenou do krku.  Pachatel se na něm opravdu vyřádil. Případu se ujímá ostravský vyšetřoval Ivoš Kylián a sestavuje specializovaný tým. V rychlém sledu totiž ...