Listopad je pro mě už delší dobu speciální měsíc, a to proto, že jsme se dali s přítelem dohromady. Předevčírem jsme tedy oslavili už jedenáctileté výročí! Fakt není možné, že to tak rychle uteklo, připadá mi to jako mnohem kratší doba, a když se ohlédnu zpět, kolik jsme toho už spolu zažili, a vztah se nám konečně rozrostl o vytoužené miminko, tak se mi tomu ani nechce věřit!
Venku je už poměrně pošmourno, dneska přes den svítilo sluníčko, ale teď už je venku pěkně syrovo. Ráno jsme si s Julčou vyjely do města autobusem, jen na otočku, potřebovala jsem si koupit nový kryt na telefon, a rychle nakoupit v pekárně. Tentokrát jsem měla štěstí, protože do autobusu mi pomohl jeden starší pán, a cestou zpátky jsem si zase pěkně popovídala s paní asi v mém věku, která s sebou měla už většího caparta ve sportovním kočárku.
No a svěřila se mi, že má stejné zkušenosti, co se týče neochoty pomoci s kočárkem do autobusu či z něj. Je tedy fakt, že jsem si všimla i poměrně nevraživých pohledů, protože tentokrát byly v autobusu kočárky dva... Fakt nevím, proč to některým lidem tak vadí, nejelo zase tolik cestujících, aby kočárky někomu překážely...
Minulý týden jsme byly na prvním očkování, to už jsem psala v minulém článku, že se chystáme, no dopadlo to dobře. Julinka sice při očkování řvala jak tur a byla rudá jak rajčátko, ale cestou domů už spala, a vlastně celý den byla více spavá, ale jinak naštěstí bez teplot. No a už to moje miminko váží 4 765 gramů, taky se už pěkně pronese, mám radost, že tak krásně prospívá!
No a příští týden jsme měly jít spolu na další očkování, proti meningokoku. To je sice nepovinné, ale když jsem četla, co tato zákeřná bakterie dokáže způsobit, rozhodli jsme se s přítelem, že Julču pro jistotu naočkovat necháme. Jenže očkování vycházelo na pátek, a v sobotu u nás máme mít vítání občánků. Jde o to, že na to vítání rozhodně jít chci, protože je to pro Julinku taková první větší akce, a navíc je to vždycky fajn, zpívají tam děti ze školy a tak.
A jde mi o to, že po tomto očkování už ta horečka pravděpodobně bude, jak mě upozornila paní doktorka, ale v letáčku, který mi dala sestřička se píše, že je možné miminko naočkovat do jednoho roku. Tak tam někdy příští týden zavolám a zeptám se, zda by to šlo přesunout, třeba na ten další týden, protože by mě mrzelo, kdybychom o vítání přišli.
Dříve se vítání občánků konalo častěji, ale jak pořád klesá porodnost, je to znát i u nás, poslední bylo v červnu, a od toho června se v naší obci narodily zatím jen čtyři děti, což je opravdu tragické. Na internetu se dokonce objevila zpráva, že je ve hře i uzavření porodnice v našem městě, což by znamenalo pro rodičky nutnost dojíždět do nemocnice vzdálené padesát kilometrů. Švagrová pracuje v nemocnici právě na porodním, stará se o čerstvě narozená miminka, a sama o tom mluvila, že je to čím dál horší.
Včera jsem si po delší době zase objednala něco z eshopu, a opět jsem zvolila své oblíbené stránky promrnousky.cz. Julinka má moc hezký podzimní obleček, ale už z něj pomalu roste, tak jsem objednala větší model, číslo 74, doma jsem měla menší, 62. Už jsem jej několikrát dávala i sem na blog.
Včera jsem objednávku odklikla, a jelikož jsem platila převodem přes účet, tak ji ještě včera večer odeslali, a dneska už jsem čekala na kurýra. Opravdu příjemné překvapení, jelikož když jsem si nechávala posílat balíček do Zásilkovny, když jsem ještě chodila do práce, trvalo to minimálně tři dny.
S tímto obchodem jsem spokojená, objednávám už potřetí, mám od nich i přebalovací podložku, která pořád drží, a i ty oblečky jsou kvalitní, jen tak se neseperou.
Ještě bude trvat, než do dupaček Julinka vyroste, ale je fajn mít v zásobě další. Dle údajů na obalu byly vyrobeny v Polsku. Z oblečků mám nejraději právě tyto klasické dupačky, k tomu obleču Julince ještě ponožky, případně svetřík či mikinu, pokud je chladněji.
Jako další jsem do košíku přihodila tento první zubní kartáček na prst. Na růst zoubků máme ještě čas, ale kdo je připraven, není překvapen, že ano. Vyrobený je z hygienického a odolného silikonu, podle dalších údajů se má před a po použití zalít horkou vodou, není třeba jej vařit. No, tak uvidíme, jak nám to s kartáčkem za pár měsíců půjde!
Tak si užíváme s Julinkou doma, snad ještě budou pěkné dny, a budeme moct vyrazit na delší procházky, prý by se mělo příští týden zase trochu oteplit, tak uvidíme!
Gratuluji k výročí :) a s tím kočárkem - nestálo by za to si někdy v budoucnu si udělat řidičák ? Autobusem to pro kočárek evidentně moc pohodlný není a taky do budoucna by to asi nebylo špatný .
OdpovědětVymazatDupačky s medvídky jsou roztomilé.
OdpovědětVymazat