Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 277 Lov

 Autor: Bernard Minier 

Žánr: Krimi, Thriller, Mysteriózní 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Existuje temnota, kterou nerozjasní ani slunce...

Rok 2020 nepatřil k těm nejlepším, které Francie, potažmo celý svět, prožil, a v dějinách si už navždy ponese hořkou příchuť.

Covidová pandemie, s ní související restrikce proti obyvatelstvu, které se začalo cítit zbavováno osobní svobody. A Francouzi se začali masově bouřit - proti autoritám, proti systému, proti policii. Hoří auta, policejní hlídky jsou při své službě napadány, a policie je obviňována z rasismu, a nedůvěra obyvatelstva k autoritám je rekordně vysoko. 

Major Martin Servaz si je dobře vědom tlaku, kterému je on a celý jeho vyšetřovací tým vystaven. Jako by toho nebylo málo, musí si zvykat na nového šéfa, divizního Chabrillaca. 

Šestadvacátého října, kolem třetí hodiny ráno vzbudí Martina telefonát jeho kolegyně. Na opuštěné, klikaté lesní cestě v pohoří Ariége došlo k autonehodě. Lékař, jedoucí z dlouhé šichty v nemocnici, tam srazil jelena. Tedy, alespoň si to v prvotním šoku z nárazu myslel. Když vystoupil z auta, aby se podíval, jaké škody mu zvěř na autě napáchala, strnul hrůzou.

Nesrazil jelena, ale mladíka, který měl na hlavě připevněnou jelení hlavu, a navíc mu z ramene trčel šíp.

Martin toho už za svou kariéru viděl opravdu hodně, ale něco takového ještě ne. Je evidentní, že mladíka někdo lovil. Případ se stává o to choulostivějším, že se jedná o muže černé pleti, a při ohledání těla se ukáže, že na zádech měl vycejchované slovo SPRAVEDLNOST. Jaká spravedlnost, a pro koho? Jedno je jasné - v lesích pohoří Ariége se stal lovnou zvěří člověk...

Vyšetřování prokáže, že mladík se jmenoval Moussa Sarr, pocházel z ne zrovna bohatých poměrů, a i přes své mládí měl trestní rejstřík poměrně pestrý. Když Martin vyslechne Moussovu třídní učitelku, překvapí jej jeden poznatek, Podle ní byl Moussa pár dní před svým zmizením k smrti vyděšený, v očích měl podivně uštvaný výraz.

Martinovi začíná být jasné, že má co do činění se zlem. Zlo, které začíná prorůstat do nejvyšších kruhů vybrané společnosti. A to je pouhý začátek všech děsivých událostí, které se daly do pohybu. Událostí, které budou mít nezvratný dopad nejen na Martinův život, ale i na životy jeho nejbližších...



Hodnocení: Od autora jsem před pár měsíci četla Údolí. Knižní řada s vyšetřovatelem Martinem Servazem zatím čítá sedm románů, já četla předposlední a poslední díl, Lov je čerstvá novinka z roku 2022.

Asi je trochu divné, že knižní sérii čtu od konce, nicméně bohužel takto se v knihovně knížky sešly, ale myslím, že to ničemu zase tak moc nevadí. Rozhodně mám v plánu si přečíst i první díly. Lov mi doporučila knihovnice při mé poslední návštěvě knihovny. A tentokrát jsem moc ráda, že jsem si knížku odnesla domů.

Už v Údolí mě moc bavila hlavní postava, Martin Servaz. A ani tady neztratil nic ze svého kouzla - je vykreslen zcela věrohodně, přirozeně, nejedná se o žádnou plochou, křečovitou postavu. Naopak. Další, vedlejší postavy vyšetřovatelů už jsou pro mě také staří známí, a mile mě překvapila přítomnost nového hrdiny.

Vyšetřovací linka mě bavila - celá ta záležitost s lovem, toto téma se v detektivkách zase tak moc často nevidí, a postupem času se to celé zamotávalo, stoupalo napětí... Krom vyšetřování se v knize míchala i jiná témata, bylo tu dost odboček, což nevadí. Příběhu to naopak přidávalo na reálnosti. Skvěle vykreslená atmosféra pandemie, která zasáhla nejen Francii, upozornění na závažné sociální témata, která jsou v zemi stále aktuální - migrace, problémy s Muslimy, nespokojenost s vládnoucí garniturou... 

To vše vytvářelo perfektní okořenění detektivního příběhu.

Atmosféra sice nebyla tak temná a napjatá jako v Údolí, tady mi něco trošku chybělo, přesto to nebylo špatné. Lehce rušivě a nesouvisle však působily flashbacky, které mě tady upřímně moc nebavily. Ale akční scény byly vykresleny věrohodně, nemám ráda takové ty detektivy "superhrdiny," takže za tohle body plus. Děj plyne naprosto přirozeně.

Závěr pro mě byl opravdu překvapivý, rozuzlení bylo velmi napínavé, a geniálně vymyšlené - všechny kousky skládačky zapadly do sebe. Jen doufám, že tento díl nebude poslední, protože jsem autorovi přišla opravdu na chuť, a těším se na jeho další knihy.

Není to úplně stoprocentní hodnocení, přesto můžu knížku doporučit všem milovníkům kvalitní moderní detektivky s dobovými reáliemi. Francie zde není vykreslena zrovna romanticky a líbivě, ale realita není vždycky zrovna růžová. A to se mi líbí.

A co Vy? Četli jste nějakou knihu od autora? Máte nějakého oblíbeného moderního francouzského spisovatele? Zaujala Vás moje recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Mně už tahle série byla taky doporučena, ale zatím jsem ji nečetla. Tvoje recenze mě ale zaujala, tak třeba časem... Uvidíme. Děkuji za tip a přeji hezkou neděli. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, moc děkuji za tipy. Autora neznám, ale v knihovně se určitě poptám 😉😊

    OdpovědětVymazat
  3. To zní zajímavě. Zapsal jsem si do notýsku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js