Knižní recenze 354 Tajemství sídla Craven Manor

 Autor: Darcy Coates 

Žánr: Horor, Mysteriózní 

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Daniel Kane je tak trochu ztracená existence, smůla jej poslední dobou pronásleduje doslova na každém kroku. Ještě před pár týdny žil na ulici, a kdyby mu jeden pokojík v činžovním bytě nenabídl bratranec Kyle, neměl by střechu nad hlavou dodnes. Danielovi se sice daří přispět bratranci na činži z brigád a krátkodobých zaměstnání, ale rozhodně to není žádné terno. 

A proto když jednoho dne najde pode dveřmi obálku nadepsanou svým jménem, tak trochu zneklidní. Žádné příbuzné krom bratrance nemá, a nikdo jiný nemůže vědět, kde Daniel teď bydlí. V obálce najde vzkaz napsaný úhledným rukopisem, ve kterém mu muž jménem Bran nabízí práci zahradníka v sídle Craven Manor, a to s okamžitým nástupem. Je tam i popsána cesta, jak se k sídlu dostat.

Daniela jako první napadne, že se jedná o vtip, Kyle se v podobných hloupých legráckách totiž přímo vyžívá. Ale protože je opravdu finančně na dně, rozhodne se sednout na kolo a danou adresu prozkoumat. Cesta je dost spletitá, vede do kopce,  a navíc je pořádně zarostlá plevelem a stromky, takže místy musí kolo nést, jelikož se mu zaplétá do kořenů. Konečně však stane u rezavé brány, kterou vede další cesta, tentokrát lemována dlažebními kostkami. 

Daniel začne mít strach, jestli vůbec najde cestu domů - brzy se stmívá - ale v dopise stálo, že má nastoupit okamžitě, a tohle může být přeci velká příležitost, kterou by nerad propásl! Když spatří Craven Manor v jeho impozantní podobě, je překvapen. Mohutná stavba, tři podlaží přes dvacet tmavých oken, kamenné sloupy a opravdu honosný balkon.

Jenže přes všechnu tu mohutnost jde znát, že sídlo je zchátralé. Prasklá okna, vypadané břidlicové tašky ze střechy, všude kolem tlející listí - ale přesto, velké vchodové dveře jsou otevřené, jakoby přímo vyzývaly návštěvníka k nakouknutí! 

Mladík samozřejmě neodolá, i přes poměrně velký pocit strachu. Jenže uvnitř to vypadá snad ještě hůře. Nánosy spadeného listí, prach, vstupní hale dominují stará rozpadlá křesla, a silná vrstva prachu. A pár kroků ode dveří někdo nedávno položil další obálku, jelikož ji nepokrývá žádná vrstva prachu. Pisatel se opět podepsal jako ran, a instrukce jsou jasné. Má pečovat o čistotu v kryptě a v domě, jak nejlépe dokáže, a na dně navíc nejde dvě zlaté mince, které působí velice staře.

Ovšem je tu háček - pravidla pro pohyb v domě a na pozemku jsou dost zvláštní. Na pozemek nesmí vstoupit nikdo cizí, Daniel nesmí vstupovat do věže, vždy musí být zatáhnuté závěsy a když uslyší klepání, v žádném případně nesmí otevřít.

Celé to působí dost podivně, ale Daniel se rozhodne vyzkoušet štěstí, zvláště potom co zjistí, že Kyle si v jeho nepřítomnosti stihnul rychle obstarat nového nájemníka. Jeho novým útočištěm se tak stane zahradní domek přiléhající k sídlu. Když si projde místnosti v domě, do kterých má povolen vstup, objeví portrét krásné mladé dívky. 

Zdá se, že jeho zaměstnavatel se nehodlá jen tak ukázat, komunikuje jen formou dopisů, což mu dosvědčí i muž jménem Joel, který Danielovi přiveze nářadí a pomůcky, které bude potřebovat ke své práci. Joel má zase zakázáno vstoupit do domu, musí se zdržovat jen v zahradě. 

Když se mladík vrhne do práce, na kterou byl najatý, zjistí, že hrobka patří dívce z obrazu - Annalise Myricksová se dožila pouhých dvanácti let. Místo posledního spočinutí dívky je zanedbané, stejně jako zahrada kolem, a zahradničina není vůbec jednoduchá. 

Jenže když při práci narazí na zpola pohřbené lidské kosti, zdá se, že se octl v pořádném průšvihu. A kdo to uprostřed noci naléhavě klepe na dveře zahradního domku? Daniel sice dostane pár odpovědí, dokonce se konečně setká s tajemným Branem, to ale nic nemění na tom, že s místem není něco v pořádku. 

A když začne vídat ducha samotné Annalise, a ve městě se dozví podivné tajemné zvěsti o rodině Myricksových, zdá se, že někdo má na něj spadeno. Když se z opuštěné věže, kam má zakázán vstup, začnou ozývat podivné škrábavé zvuky, a začne se tam v noci svítit, přičemž dveře jsou zajištěny zvenčí bytelnými zámky, vypukne taková hrůza, kterou si Daniel nepředstavoval ani v těch nejhorších nočních můrách... 

Sídlo totiž skrývá tajemství, které je temnější než vše kolem...

Hodnocení: Před pár týdny jsem dočetla první díl ze série "strašidelných domů" s názvem Duch domu Ashburnů. Knížka se mi líbila tak napůl, za mě se jednalo o čistý průměr, ale chtěla jsem dát autorce ještě šanci, a tak jsem poprosila paní v knihovně, ať mi na zkoušku objedná ještě další dva díly ze série. 

Očekávala jsem, že dostanu něco hodně podobného jako první díl, ale navzdory tomu jsem byla dost příjemně překvapená. Darcy Coates se podařilo vychytat "mouchy" z prvního dílu, a je znát velký posun k lepšímu. 

Úvod nebyl nijak zdlouhavý, v krátkosti byla představena Danielova těžká životní situace, a musím říci, že téměř okamžitě si získal mé sympatie. Fajn bylo i to, že hlavní hrdina je muž, protože se dá tak trochu očekávat, že se s hororovými situacemi popasuje tak nějak lépe. Dokázala jsem se vcítit do jeho těžké životní situace, kdy vzal zavděk i takovou zvláštní nabídkou práce, kdyby mně někdo strčil pod dveře lísteček se stejným vzkazem, asi bych do toho nešla! 

Atmosféra nejen sídla Craven Manor, ale i blízkého okolí byla vykreslena opravdu bravurně. Jen si to představte - všude kolem sychravo, mlha, a teď se Vám před očima po namáhavém výstupu vyloupne zanedbaný třípodlažní dům, a moc pěkného krom pár popínavých rostlin toho není. 

Tentokrát mi sednul i styl vyprávění, autorka tolik netlačila na pilu ve vymýšlení všech možných i nemožných hororových situací, ale vsadila na osvědčenější prvky - ony totiž i náznaky někdy úplně stačí! A nebylo to mnoho postav, neztrácela jsem se v ději, postupné odkrývání rodinného tajemství dávalo smysl, zaujal mě jeden zvířecí nadpřirozený prvek - nechci prozrazovat více, ale sklouzávalo to až tak trochu k fantasy.

Vyloženě hororových scén tu tolik nebylo, ale musím říct, že mi to nijak nevadilo, navrch měla tentokrát opravdu zajímavá historie, a bylo fajn postupné odhalování charakterů jednotlivých postav - to ale zase tak velké překvapení nebylo. 

Jo, tentokrát mi knížka opravdu sedla, závěr byl na můj vkus až lehce pohádkový, ale jo, vlastně proč ne. Jak jsem už zmínila výše, velmi příjemné překvapení a znatelný posun od prvního dílu, rozhodně si přečtu i třetí díl, který na mě čeká na poličce.

Na deštivé letní dny, kterých teď bylo celkem dost, ideální četba. Dávám osmdesát procent, a pokud si chcete přečíst pěkný mysteriózní příběh s prvky hororu, můžu jen a jen doporučit. 

A co Vy? Zaujala Vás recenze? Četli jste tuto sérii o "strašidelných domech?" Nebo Vás úplně minula? Četli jste nějakou knížku od Darcy Coates, a jak se Vám líbila? Máte rádi hororové knížky, třeba i starší klasiku? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥