Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Mrazivý konec dubna

 Minulý týden nás počasí pěkně navnadilo na jaro, místy až na léto. Jenže z léta jsme dost minule přešli do deštivého podzimního pošmourného nečasu, a jako taková třešnička na dortu byl dnes ráno pěkný mrazík. Jsem vzhůru od půl šesté, to jsem procitla zrovna v nejlepším ze snu - zdálo se mi něco o jakési šílené policejní honičce v poli, no pěkná šílenost. Tak jsem si uvařila horký čaj a ještě si lehla se Žofkou do vyhřáté postele.  Po šesté hodině jsme se šli vyvenčit, a venku byla krásná námraza, sluníčko svítilo, ale mráz byl opravdu nepříjemně lezavý. Ale už se mi nechtělo sedět doma, na cestu do obchodu bylo ještě brzy, tak jsem se vrátila domů, pořádně jsem se přioblékla - dva svetry a teplejší kalhoty, a vyrazila jsem se projít za bytovku kus k lesu. Žofku jsem nechala tentokrát doma, protože bylo fakt chladno, a nedělalo by jí to dobře.  A opravdu se vyplatilo si přivstat, přiobléct se, a jít se projít. Je totiž úžasné, jak dovede mráz krásně malovat. Ale za sebe musím říct, že
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 348 Teď neplač

  Autor: Joy Fieldingová  Žánr: Krimi, Thriller Mé hodnocení: 80%  Obsah: Bonnie Wheelerová nedávno oslavila třicáté narozeniny, je už pět let šťastně vdaná, a protože tříletá dcerka Amanda začala nedávno chodit do školky, mohla se vrátit ke svému povolání učitelky na střední škole. Manžel Rod pracuje jako filmový režisér, takže s rodinou netráví tolik času, kolik by si Bonnie přála. Ale zase jsou výborně finančně zajištění.  Poklidnou idylku přeruší jednoho rána telefonát bývalé Rodovy manželky Joan. Joan je alkoholička, která se nesmířila s rozvodem, a už několikrát se pokoušela Bonnie kontaktovat, většinou byla samozřejmě notně podnapilá. Jenže toho rána se zdá, že Joan není opilá. Mluví velice naléhavě a varuje Bonnii, že jí i dcerce hrozí nějaké nebezpečí, a ony dvě se musí ještě dnes setkat. Neochotně ke schůzce svolí s tím, že se sejdou o půl jedné v jednom z domů, který Joan nabízí ke koupi - pracuje jako realitní makléřka.  Bonnie váhá, nakonec se ale na schůzku dostaví. A tam

Světový den knihy a autorského práva

 Třiadvacátý duben je určitě svátkem pro všechny knihomoly, jelikož si připomínáme Světový den knihy a autorského práva. V tento den totiž zemřeli dva významní autoři - William Shakespeare a Miguel de Cervantes y Saavedra, který je znám hlavně příběhy rytíře Dona Quijota de la Mancha. Od Shakespeara jsem četla Zkrocení zlé ženy, což byla moje četba k maturitě, a příběhy rytíře Dona Quijota jsem četla před lety, ještě na základce.  Knihy jsou pro mě už od útlého dětství nepostradatelnou součástí života. Od dětských říkanek a pohádek jsem se přesunula k dobrodružné literatuře, následovalo krátké období dívčích románů, a posléze jsem skončila víceméně u detektivek. Ale občas si ráda přečtu i něco odlehčenějšího, nepohrdnu ani fantasy, a někdy dostanu chuť i na pořádný klasický dobrodružný román s divokými Indiány.  Jsem toho názoru, že láska ke čtení se nedá nijak vynutit. To musí přijít samo, rozhodně nemá smysl někoho ke čtení nutit. Ale když je ve škole dobrý učitel, může dítě ke čtení

Pohodový začátek víkendu

 Tak už jsem doufala, že letos žádná sněhová nadílka nepřijde. Příroda je letos už totiž opravdu napřed, všechno krásně kvete, tráva se zelená, no prostě podle počasí to vypadá, že je minimálně půlka května. Od čtvrtka se ale počasí zkazilo, déšť, vítr, prostě taková až typicky podzimní plískanice. A dnes odpoledne, při psaní článku, za okny vesele poletují husté sněhové vločky. Ve středu mi konečně přišla po mnoha svízelích nemocenská, zpětně za dva měsíce. Už jsem měla fakt obavy, že přijde třeba až za měsíc, protože sociálka má ze zákona měsíc na vyplacení, ale nakonec přišly peníze v obvyklém termínu, byť o měsíc později. Byla to fakt úleva, není nic příjemného se octnout se bez peněz, přítel mi sice půjčil, ale já jsem v tomto ohledu ráda samostatná. Takže jsem si fakt oddechla. Chystáme se na příchod miminka, což s sebou už nese i nějaké ty výdaje - nábytek, oblečení, a spousta dalšího příslušenství.  Ale hrozně moc mě ty přípravy baví, mám doma katalog z několika nábytků, a poma

Tajemství památných stromů

Ideální procházku si představuju v lese. Samota, klid, lehký větřík, a kolem stromy. Velikáni, jenž toho mnohdy tolik pamatují, lehké šumění listí ve větru, a do toho se mísí vůně jehličí. Pastva jak pro oči, tak pro duši. Nejen v lese ale najdeme krásné stromy. Některé jsou totiž nejen majestátní, ale i chráněné zákonem, je tedy zákonem zakázáno je poškozovat, ničit, a rušit v jejich přirozeném vývoji.  Obecně se jim říká památné stromy, a v naší republice jich najdeme celkem 25 000. Což je číslo, které mě velmi překvapilo, tak nějak jsem očekávala, že jich bude méně. Podle údajů na Wikipedii na naši obec připadá pět památných stromů, ale nejsem si jistá, zda jich není více, vím minimálně o třech, protože tato místa jsem navštívila. Je tedy možné, že seznam není úplně aktualizovaný.  Jeden památný strom stojí u bývalé školky, kam jsem chodila jako malý capart, další jsem míjela cestou do práce. Jsem si stoprocentně jistá, že jsem je už kdysi sem na blog dávala, ale bohužel se mi v poč